Násyp a násep

Slovem násyp označujeme většinou dlouhou nebo podlouhlou nasypanou hromadu nebo vrstva zeminy, písku, štěrkopísku, kamení, hlíny apod.

K čemu „násyp“ slouží?

Násypy slouží např. u pozemních staveb, které nejsou podsklepené, k vyrovnání úrovně terénu. Pokud je potřeba např. vyrovnat terén při stavbě tak, aby dejme tomu přízemí stavby bylo ve správné rovině, dorovná se potřebný objem násypem. Násyp může posloužit i při stavbě základů, pokud zemina v základech nemá dostatečnou nosnost. U vodních staveb pak určuje výška násypu požadovanou úroveň vzdutí hráze. Uveďme si i nějaké příklady: násyp z praného kameniva z oblázků; prkenné podlahy, pod kterými je škvárový násyp; násyp z polystyrenu; suchý násyp se umisťuje na fólii.

bagr|foto: Alena Palečková

Je vidět, že „násyp“ má široké stavební uplatnění.

Kromě stavebního uplatnění se ale slovo násyp může využít ještě pro jiné skutečnosti. Jako násyp se označuje také nasypaný materiál vůbec či najednou nasypané množství materiálu, např. jeden násyp do kamen. Podobně se násyp může uplatnit také pro určité množství obilí, které se semílá najednou. V tom případě tedy jde o množství, které je připraveno v zásobníku či v násypce.

Jak je to tedy s „náspem“?

Násep je zcela dokončený násyp, to znamená, že je u něj patřičně upravena jeho horní část i boční svahy. Po náspech jsou vedeny např. železnice nebo silnice, proto se násep často objevuje v přívlastkových spojeních: železniční násep, silniční násep. I násep si doložíme příklady: v šíři cesty byl navršen násep z navážky a jeho boky byly zpevněny, okolo celého hradiště byl zhotoven dlouhý násep.

Na části trasy z Čelákovic do Lázní Toušeň už silničáři pokládají nový asfalt|foto: Pavel Pavlas

Teď už nás na „násypu“ a „náspu“ asi nic nepřekvapí.

Vřele doufám, že ne, ale ještě se sluší podotknout, že mimo úzce odbornou stavební komunikaci se mohou významy obou slov poněkud překrývat. Takže pokud je někdy v běžném hovoru zaměníme, neměl by nás za to nikdo soudit příliš přísně.