Nebezpečná chemikálie i v jednorázových dětských plenkách. Lilial teď nadobro mizí z kosmetiky

15. březen 2022

Lilial a Lyral. Skoro to zní jako jména z pohádky. Ve skutečnosti jde o problematické látky se složitými chemickými názvy. A složité je to i s jejich přidáváním například do jednorázových dětských plenek. Zdravotní nezávadnost je totiž u těchto výrobků na prvním místě.

Jednorázové dětské plenky se u nás rozšířily v 90. letech minulého století. Svou popularitu získaly díky tomu, že zbavily rodiče nutnosti prát, sušit a žehlit klasické plenky. V posledních letech se ale množí otázky rodičů, jestli se při výrobě jednorázových plenek nepoužívají chemické látky nebezpečné pro zdraví.

MUDr. Miroslav Šuta

Patrně nejsystematičtější hodnocení zdravotní bezpečnosti jednorázových dětských plen zorganizovaly francouzské úřady. Agentura ANSES v letech 2016 až 2018 provedla detailní hodnocení možných zdravotních rizik. Provedeny byly laboratorní analýzy složení dětských plen a následovalo zhodnocení, jakému množství různých typů látek mohou být malé děti vystaveny.

Zpráva mimo jiné konstatuje, že jedno dítě za první 3 roky života spotřebuje v průměru kolem 4 tisíc jednorázových plen. Dále uvádí, že četné chemické látky se mohou z plenek uvolňovat, například v důsledku působení moči, a dostávat se tak do kontaktu s dětskou pokožkou. Některé z těchto látek jsou do jednorázových plenek přidávány záměrně jako parfémující látky, které by mohly způsobovat alergickou reakci. Jiné nalezené chemikálie se do plenek mohou dostávat nezáměrně, například v důsledku kontaminace použitých surovin. Případně mohou vznikat během používaných výrobních procesů.

Čtěte také

Když francouzští odborníci vyhodnotili realistické scénáře možného vystavení dětí jednotlivým nalezeným chemickým látkám, dospěli k názoru, že u některých z nich nemohou vyloučit překročení tzv. prahových hodnot. Konkrétně zpráva ANSES uvádí z těch záměrně užívaných voňavé chemikálie Lyral a Lilial a ze skupiny nežádoucích příměsí některé látky ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), polychlorovaných bifenylů (PCB) a dále dioxiny a furany.

Voňavý Lilial následně v roce 2019 zařadila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) do skupiny látek narušujících reprodukci (reprotoxické). V důsledku toho byl Lilial zařazen na seznam chemikálií, jejichž použití Evropská unie zakazuje používat v kosmetice. Tento zákaz vstoupil v platnost 1. března 2022 a měl by se týkat nejen samotné kosmetiky (krémy, parfémy atd.), ale také prostředků osobní hygieny, včetně dětských plenek.

Problémové chemikálie

Lyral je parfémující látka hojně používaná v široké škále výrobků, hlavně v kosmetice a v hygienických potřebách. Kromě dětských plen se s ní můžeme setkat například ve vodách po holení, toaletních vodách, deodorantech, antiperspirantech, toaletních a tekutých mýdlech, v šampónech či pěnách do koupele. Ale může být i součástí odbarvovačů či průmyslových změkčovadel. Patří mezi nejvýznamnější senzibilizátory v kosmetice, přičemž podle statistik na ni vykazují alergii zhruba 3 % testovaných pacientů.

Lilial je komerční jméno, pod kterým se jako vonná látka prodává butylfenyl metylpropional. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ho zařadila mezi látky toxické pro reprodukci, tedy schopné narušovat rozmnožování. Zatím je stále legální využívat ho např. v nejrůznějších prostředcích domácích chemie jako jsou čistidla a mycí prostředky.

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou chlorovaných organických látek, které se v minulosti používaly jako náplně kondenzátorů nebo transformátorů, součást barviv nebo některých stavebních materiálů. Dnes je jejich záměrná výroba zakázána, ale vznikají jako nežádoucí vedlejší produkt při některých průmyslových procesech. PCB velmi dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou pravděpodobným karcinogenem pro člověka. Kromě toho mohou poškozovat imunitní systém, zvyšují hladinu cholesterolu v krvi i hodnotu krevního tlaku, což vede k srdečně cévním nemocem. Vzhledem ke své podobnosti s hormony štítné žlázy mohou narušovat vývoj mozku dětí.

Dioxiny a furany jsou skupinou chemických látek, které vznikají jako vedlejší nežádoucí produkt např. při výrobě některých chlorovaných chemikálií, v metalurgii nebo při spalování různých materiálů, paliv nebo odpadů. Jsou schopné dlouhodobě přetrvávat v prostředí a hromadit se v organismu a nejnebezpečnější z nich (TCDD) byl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikován jako karcinogen pro člověka (skupina 1). Nepříznivé účinky dioxinů na lidské zdraví se ale týkají také nemocí srdce a cév, cukrovky, endometriózy, předčasné menopauzy, poruch hladin testosteronu a hormonů štítné žlázy, narušení imunity nebo metabolismu.

Zavedení evropských limitů chemikálií v plenkách?

Francouzská agentura ANSAS na základě svého šetření doporučila, aby uvedené chemické látky a jejich skupiny byly z dětských plenek buď zcela eliminovány, nebo přinejmenším zredukovány na nejnižší možnou míru. A to kvůli možným zdravotním rizikům, která plynou z kontaktu s některými chemickými látkami, ale i s ohledem na velmi senzitivní skupinu malých dětí, kterým jsou výrobky určeny.

Francie na základě těchto analýz předložila v roce 2019 návrh na restrikci vybraných problémových chemikálií (formaldehydu, PAU, PCB a dioxinů) v dětských plenkách Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA). Návrh společně s podklady dostaly ke zhodnocení a projednání dva odborné výbory ECHA. Jeden se zabývá zdravotními riziky (RAC), druhý se zaměřuje na socioekonomické dopady (SEAC).

Nejsou důkazy. Ale…

Podle závěru, který výbory zveřejnily v roce 2021, nebylo prokázáno, že by koncentrace chemických látek nalezené v dětských jednorázových plenkách představovaly riziko pro zdraví dětí. Podle jejich názoru informace o hodnotách nalezených látek nejsou jednoznačné a model použitý francouzskými úřady nadhodnocoval množství chemikálií, kterému jsou děti ve skutečnosti vystaveny. Podle druhého výboru pak nejsou k dispozici důkazy, že navrhovaná restrikce by byla přiměřená riziku.

Navzdory tomu, že oba výbory ECHA odmítly zavedení limitů pro obsah diskutovaných chemikálií v dětských plenkách, předseda výboru pro hodnocení rizik dr. Tim Bowner zdůraznil, že „v každém případě by tyto chemikálie měly být v plenkách drženy na nejnižších možných hladinách“. Uvedl také, že do plenek se dostávají nezáměrně, a to v důsledku jejich přítomnosti v použitých surovinách, nebo jako látky kontaminující ovzduší.

Tento postoj ECHA se setkal s kritikou nevládních organizací, protože připomíná jednání chytré horákyně. Na jedné straně úřady doporučují udržovat množství problémových chemikálií na nejnižší možné úrovni, ale na druhé straně nejsou ochotny zavést pro výrobce závazné a vymahatelné limity.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová