Nejednoznačné vyjádření věkové hranice

Nejednoznačná vyjádření používáme denně, i když si to často neuvědomujeme. Řekneme např. chtěl vyrobit tu kuchyňskou linku a adresát našeho sdělení neví, jestli ji chtěl vyrobit sám nebo jestli chtěl, aby mu ji vyrobil někdo jiný. Takové nedorozumění ale lehce a běžně překonáváme tím, že se prostě zeptáme, jak to bylo myšleno. Horší je to s nejednoznačnými formulacemi, které třeba vidíme někde napsané, ale nemůžeme se zeptat na upřesnění.

Tuším, že máte na mysli nějaký naprosto konkrétní případ.

Je to tak. Představme si například, že jdeme do zoo a u pokladny čteme, že děti do 15 let platí poloviční vstupné. To je vlastně taková úplně běžná formulace.

A je s ní něco v nepořádku?

Má tu nevýhodu, že ji můžeme chápat dvěma způsoby. První výklad formulace děti do 15 let je ten, že poloviční vstupné zaplatí dítě pouze v době před svými patnáctými narozeninami. To znamená, že jakmile nastanou jeho patnácté narozeniny, už musí platit vstupné jako dospělý člověk. A k tomu se přidává problém, jestli snížené vstupné může platit ještě v den jeho patnáctých narozenin, nebo nejpozději ten poslední den před těmi patnáctými narozeninami.

A jaký je ten druhý výklad?

Druhý výklad formulace děti do 15 let je, že snížené vstupné dítě platí po celou dobu, kdy je mu patnáct let, to znamená před svými patnáctými narozeninami, během nich i po nich až do doby, než nastane den jeho šestnáctých narozenin. Tento výklad se dá podpořit i tím, že pokud se v době mezi 15. a 16. narozeninami někoho zeptáte, kolik je mu let, většinou odpoví, že patnáct, i když mu je ve skutečnosti vlastně už více než 15, ale ještě ne celých 16. A tak je to samozřejmě s každým mezidobím mezi narozeninami.

Takže právě tento výklad je správný?

Ne, přípustné jsou oba. Proto se v praxi většinou věková hranice zpřesňuje, např. větami jako Platí ode dne 15. narozenin do dne předcházejícího dni 26. narozenin.