Někdejší nemoc králů je dnes masově rozšířená. A nemůže za to jen maso

Bolestivou nemoc kloubů popsali už obyvatelé starověkého Egypta, ale znali ji i lékaři ve starověkém Řecku a Římě. Historicky postihovala převážně bohatší vrstvy společnosti, proto se jí také někdy říkalo „nemoc králů“. Až v 17. století byly díky objevu mikroskopu popsány krystalky vznikající v postižených kloubech. Že jde o metabolické onemocnění způsobené zvýšením koncentrace kyseliny močové v těle, lékaři poprvé popsali až v polovině 19. století. Později se prokázalo, že příčinou je kyselina močová, která se ukládá v podobě drobných krystalů a nemusí se jednat jen o klouby, ale také některé vnitřní orgány, například o ledviny.

MUDr. Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek, Český rozhlas Plzeň

Současná medicína zjistila, že člověk může mít rok i déle zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, aniž by pociťoval nějaké obtíže. Později se může objevit bolestivý záchvat, který často přichází v noci, někdy po namáhavém dni nebo po dietním excesu. Spouštěčem může být vypití většího množství alkoholu nebo konzumace většího množství jídla při různých příležitostech (svatba, zabijačka, oslava narozenin atd.), ale také stres nebo prodělání infekce. Záchvat může trvat od několika hodin až po několik týdnů.

Teprve s opakováním záchvatů se obvykle objevují výraznější změny na kloubech. Postižený kloub (často palec na noze – podagra) je zduřelý, oteklý, bolestivý se zarudlou a teplou kůží na povrchu. Během záchvatu může postižený trpět horečkou. Diagnózu lékař stanovuje na základě odběru krve, rentgenu postiženého kloubu a průkazem krystalů kyseliny močové.

Proč nemoc vlastně vzniká?

Dlouhou dobu je známo, že dna podstatně častěji postihuje muže než ženy. Může se objevit už kolem 40. roku, s vyšším věkem se riziko vzniku nemoci zvyšuje. Nemoc byla v minulosti dávána do souvislosti hlavně s vysokou konzumací masa a vnitřností. Postupně byly popsány také některé příčiny tzv. druhotné neboli sekundární dny, která může být důsledkem jiných onemocnění, např. leukémie, poruch ledvin nebo některých enzymů. Lékaři odhalili i souvislost mezi rizikem vzniku dny a výskytem určitých genů u nemocných.

Čtěte také

Občasný den bez masa není špatný nápad

Dnes má medicína k dispozici celou škálu léků, které lidem s dnou dokáží pomoci. Pacienti by ale měli dodržovat také dietní režim, který snižuje tvorbu kyseliny močové a přispívá k jejímu vylučování z těla.

Nemocní by se měli vyhnout konzumaci tučného masa, mořských plodů, vnitřností, uzenin, jitrnic, jelit, zvěřiny. Jíst jen omezené množství libového masa, a to vařeného nebo dušeného, nikoliv smaženého. Nevhodné jsou zrající, uzené nebo plísňové sýry, některé typy koření jako chilli, křen nebo sójové omáčky. Z jídelníčku by měli pacienti trpící dnou vyřadit také luštěniny jako čočku a hrách, dále špenát, chřest nebo rebarboru, ale také kávu, čokoládu, černý čaj a alkohol.

Důležité je dodržování pitného režimu v množství kolem 2,5 litru tekutin denně, v ideálním případě vody, bylinkových nebo ovocných čajů.

Riziko nemoci si zvyšujeme vlastní životosprávou

Delší dobu lékaři pozorují souvislost mezi životním stylem a výskytem dny. Velmi zajímavé výsledky přinesla studie, která po 25 let sledovala životní styl zhruba 50 tisíc amerických pracovníků ve zdravotnictví. U účastníků studie byly každé dva roky sledovány parametry jejich zdraví, jejich životospráva i léky, které případně užívali.

Výsledky studie zveřejněné v roce 2020 v časopise americké lékařské asociace ukazují, že výskyt dny velmi silně souvisel s životním stylem sledovaných mužů. Dna se objevila u 4 % účastníků výzkumu a analýza objevila významnou souvislost mezi rizikem vzniku nemoci a čtyřmi faktory životosprávy. Nejvýznamnější riziko se týkalo obezity. Dalšími pak bylo pití alkoholu a užívání léků ze skupiny diuretik, které zvyšují tvorbu a vylučování moči.

Naopak nízké riziko vzniku dny nalezla studie u mužů, jejichž strava odpovídala doporučením pro prevenci vysokého krevního tlaku. Ta zahrnují snížení spotřeby cholesterolu a nasycených (převážně živočišných) tuků, nízkou spotřebu soli, červeného masa a slazených nápojů. Naopak doporučeno v jídelníčku je bohaté zastoupení ovoce, zeleniny, nízkotučných mléčných výrobků, celozrnných obilovin, ořechů, ryb a drůbeže.

Podle výsledků této studie by se dalo předejít zhruba 70 % případů onemocnění dnou, přičemž dodržování této životosprávy zároveň podstatně snižuje také riziko vzniku nemocí srdce a cév.

Hrají roli chemické látky či znečištěné ovzduší?

Zajímavý výzkum, který probíhal po dobu 6 let v Číně u více než 1700 dopravních policistů, ukázal, že zvýšená hladina kyseliny močové v krvi souvisela s tím, nakolik znečištěné ovzduší muži vdechovali. Nejsilnější vztah byl nalezen v případě znečištění prachem a oxidem dusičitým (NO2), slabší pak u znečištění oxidem siřičitým (SO2).

Čtěte také

Odborník politikům: „Častější kropení nebo zametání ulic vám vzduch ve městě nevyčistí“

Jiná zajímavá čínská studie sledovala téměř 500 lidí po dobu 6 let. Vyhodnocení ukázalo, že lidé s vyšší koncentrací bisfenolu A v krvi měli více než dvojnásobně vyšší riziko zvýšení hladiny kyseliny močové v těle.

Španělská studie analyzovala skoro tisíc vzorků krve a moči z různých částí země a stanovovala v nich koncentrace více než 30 druhů rozmanitých chemických látek, kterými je znečištěno životní prostředí, například zbytky pesticidů, průmyslových chemikálií nebo těžkých kovů. Statistické vyhodnocení výsledků ukázalo, že zvýšená hladina kyseliny močové souvisela se zvýšenou hladinou 6 chemických látek v krvi a s hladinou kadmia v moči.

Zatím nejsou jednoznačné důkazy, že by některá z uvedených forem znečištění prostředí byla prokazatelně příčinou vzniku dny. Nicméně odborníci studují mechanismy, jakými by znečišťující chemické látky mohly působit na hladinu kyseliny močové. Pokusy v laboratořích naznačují, že by látky z životního prostředí mohly prostřednictvím tzv. oxidačního stresu narušovat funkce některých enzymů důležitých pro udržení správné hladiny kyseliny močové, což by ve svém důsledku mohlo vést ke vzniku dny.