Nemoc, o které nemusíte dlouho vědět. Sezóna zrádné boreliózy je tady
Lymská borrelióza (nebo také lymeská borelióza) je infekční nemoc způsobovaná bakteriemi. Byla objevena v 80. letech minulého století a dnes u nás patří k vůbec nejčastějším nemocem, které jsou přenášeny klíšťaty. Ročně postihne kolem 4 000 lidí. S rozeznáním onemocnění přitom může mít problém i zkušený lékař.
Výskyt boreliózy kolísá během roku a souvisí s aktivitou klíšťat. Sezóna závisí na klimatických podmínkách, obvykle začíná na přelomu dubna a května, přičemž vrcholí obvykle během července, ale může přetrvávat až do podzimních měsíců. Onemocnění se může projevovat postižením kůže, kloubů, nervového systému nebo srdce. Přestože jde o poměrně časté onemocnění, v případě netypického průběhu ho mnohdy nerozezná nejen laik, ale diagnostika může činit problém i lékařům.
Co boreliózu vyvolává a jakým způsobem?
Příčinou infekční nemoci je bakterie ze skupiny spirochet, která byla pojmenována Borrelia burgdorferi a která dnes podle odborníků zahrnuje minimálně tucet, ale spíše až dvě desítky poddruhů. Tato bakterie žije v trávicím systému klíšťat a na člověka se přenáší po jejich přisátí, a to prostřednictvím infikovaných slin klíštěte během doby, kdy saje lidskou krev. Následně se bakterie v lidské kůži pomnoží a prostřednictvím krve nebo lymfy mohou být roznášeny do dalších částí těla, například do centrálního nervového systému. V lidském těle jsou borrelie schopny přežívat delší dobu bez toho, aby způsobily zánět, nicméně organismus se jim brání tvorbou protilátek.
Příznaky a projevy nemoci závisí na jeho stádiu
Lymská borelióza může mít široké spektrum příznaků, které závisí na formě průběhu onemocnění, a podle odborníků tyto projevy souvisí s pestrostí podtypů bakterie, které mohou být příčinou infekce. Nejčastějším a nejznámějším projevem nemoci je postižení kůže, které se objevuje zhruba po několika dnech až týdnech v okolí místa přisátí klíštěte a má formu červené skvrny velké i několik centimetrů. Tato skvrna může uprostřed vyblednout, případně zcela zmizet a následně se znovuobjevit na jiném místě. Odborníci proto pro něj používají termínu erythema migrans.
Tento kožní projev může být spojen s nespecifickými celkovými příznaky, jako jsou únava, bolesti kloubů, malátnost nebo bolesti hlavy. Problém pro lékaře spočívá v tom, že tyto typické příznaky se vůbec nemusí objevit a nemoc o sobě může dát vědět až s dlouhým odstupem několika měsíců nebo let. V takovém případě si většina postižených své zdravotní problémy nespojuje s tím, že si před časem odstranili z těla přisáté klíště
Víte, že…?
Nejčastěji jsou boreliózou postiženy děti ve věku 5 až 9 let a dospělí mezi 60. a 64. rokem věku, přičemž podle odborníků se výskyt v posledních letech posouvá směrem ke starším věkovým skupinám.
Proč je borelióza nebezpečná a jak poškozuje zdraví?
Zrádnost borreliózy tak spočívá v tom, že se může projevit až za několik měsíců vážnými postiženími nervového systému (lymská neuroborrelióza) nebo pohybového aparátu (lymská artritida). Může jít například o zánět mozkových a míšních plen (meningitis), o obrnu lícního nervu (paréza n. facialis) nebo jiných nervů, o bolesti svalů a kloubů spojené se záněty kloubů nebo úponů šlach. Vzácněji může dojít k postižení srdce (karditida), které je doprovázeno poruchami srdečního rytmu.
Diagnóza a léčba patří do rukou lékaře
V případě podezření na nakažení borréliozou nebo jinou infekcí přenášenou klíštětem rozhodně nespoléhejte na babské recepty ani na doporučení vyčtená z internetu, ale vyhledejte svého praktického lékaře, případně odborníka v oblasti infekčních nemocí. Medicína má k dispozici specifické laboratorní metody k diagnostikování boreliózy a léčba spočívá převážně ve včasném podání vhodných antibiotik.
Existuje účinná prevence?
Zatímco proti klíšťové encefalitidě se můžeme chránit dobrovolným očkováním, v případě borréliózy taková možnost neexistuje. V principu máme pouze možnosti, jak omezit riziko nakažení borreliemi. Určitě je vhodné před plánovaným pobytem v přírodě zkontrolovat předpověď aktivity klíšťat a dále bychom měli dodržovat tři jednoduchá pravidla.
Zlatým pravidlem číslo jedna je bránit se před napadení klíšťaty vhodným chováním v přírodě, přiměřeným oblečením, případně použitím účinných repelentů.
Druhým krokem je, co nejrychleji klíště odhalit, pokud se dostalo na naše tělo. Tedy prohlédnout se ihned po příchodu z přírody domů a pro jistotu se znovu zkontrolovat druhý den ráno. Klíště je totiž schopné se po těle několik hodin pohybovat, aniž by se přisálo. Při kontrole těla nikdy nezapomeňte prohlédnout podkolení jamky, třísla, podpaží a prostory za ušima.
Posledním z trojice pravidel je přisáté klíště co nejdříve správně odstranit, pokud už nás napadlo. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu bychom po dezinfekci místa přisátí měli za pomoci navlhčené textilie (např. kapesník, žínka) lehce klíštětem viklat ze strany na stranu nebo ho opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Během dvou až tří minut se klíště z kůže obvykle uvolní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.