Mým největším nepřítelem je čas, říká dokumentarista a zachránce židovských hřbitovů

Václav Fred Chvátal|foto:Ivana Schweitzerová Kolaříková, Český rozhlas

„První židovský hřbitov, na který jsem kdy vstoupil, byl v Pořejově, zaniklé obci na Tachovsku,“ vzpomíná Václav Fred Chvátal a dodává, že dodnes je právě Pořejov jeho srdeční záležitostí.

Celkem má nyní podrobně zmapováno zhruba 140 hřbitovů. Zaměřuje se nejen na Českou republiku, navštívil také Polsko, Německo, Maďarsko nebo Finsko. „Do Finska mě kdysi přivedla hlavně příroda a učaroval mi zdejší jazyk. Dnes ho považuji za jeden ze svých domovů,“ říká Václav Fred Chvátal. Dle jeho slov se finské židovské hřbitovy od těch ve střední Evropě značně liší. Židovské osídlení v této zemi totiž začalo až asi v první polovině 19. století. Najdeme tam tedy modernější náhrobky a čitelnější a stručnější texty.

Náhrobky ukrývají spoustu důležitých informací

Jádrem činnosti Václava Freda Chvátala je fotodokumentace náhrobků a následné přenesení dat z fotografií do databáze. Aktuálně je díky jeho práci uloženo v databázi více než 30 tisíc náhrobků. Většina náhrobků obsahuje text psaný latinkou a dále text hebrejský. Latinkou bývá zapsáno občanské jméno daného člověka, datum jeho narození a úmrtí a případně místo bydliště. V hebrejštině pak jméno hebrejské, takzvané svaté, které se používá v prostředí židovské obce, datum úmrtí v židovském kalendáři a například funkce v rámci obce. Někdy se dočteme také informace o dobrých vlastnostech zemřelého. „Největší překážkou naší práce je čas. Kamenné náhrobky postupně zvětrávají a jednou přijde den, kdy budou informace na nich zaznamenané nenávratně pryč. Proto je tak důležitá jejich digitalizace.“

Samotnému mapování v terénu se Václav Fred Chvátal věnuje hlavně na jaře a na podzim. V létě a v zimě zpracovává sebraná data a také přednáší. Jeho přednášku můžete navštívit například 12. března v Plzni v Rabínském domě. Tématem budou objevy starých rituálních lázní.