Obezogeny můžou kazit hubnutí. Pozor i na krabici od pizzy

29. březen 2018

Už jste drželi dietu a měli jste problémy s udržením váhy? Kromě případné slabé vůle může být problém také v chemických látkách, kterým se říká obezogeny. Rozsáhlá studie provedená u stovek lidí naznačuje, že určitou roli můžou hrát například fluorované látky, které se používají třeba při výrobě nepromokavého sportovního oblečení, krabic na pizzu nebo teflonových pánví.

Obezita dánských dívek a fluorované chemikálie v krvi jejich matek

Pozoruhodný experiment začali dánští odborníci před 30 lety, když vyšetřili více než šest stovek těhotných žen a následně po desetiletí sledovali vývoj dětí, které se těmto matkám narodily. Po 20 letech sledování zjistili zajímavou skutečnost, že dcery matek, které měly během těhotenství vyšší hladinu kyseliny perflouroktanové (PFOA), měly ve 20. roce věku významně vyšší, trojnásobné riziko nadváhy nebo obezity. Dcery matek s nejvyšší koncentrací PFOA v krvi měly v průměru obvod pasu větší o 4 centimetry ve srovnání s dcerami matek, které této látky měly v krvi nejméně.  Zajímavé je, že u synů se nepodařilo prokázat statisticky významný rozdíl. Podle oborníků výsledky studie podporují hypotézu vyslovenou už na základě laboratorních pokusů na zvířatech, že by vystavení malým dávkám některých fluorovaných chemikálií v raném stadiu vývoje mohlo hrát roli při vzniku obezity v dospělosti.

Mohou fluorované látky v těle ovlivnit výsledky diety?

Začátkem roku 2018 zveřejnila americká Harvardova univerzita výsledky jiného zajímavého pokusu, který sledoval po dva roky několik stovek žen a mužů s nadváhou a obezitou ve věku mezi 30 a 70 lety. Jednalo se o tzv. randomizovanou studii, tzv. že účastníkům byla náhodně přidělena jedna ze 4 různých diet založených na různém složení podobných potravin, ale se stejnou kalorickou hodnotou.  U všech zúčastněných lékaři kromě jiných ukazatelů sledovali tělesnou hmotnost, parametry látkové výměny, hladiny hormonů štítné žlázy a obsah perfluoroktanusulfonátu (PFOS).

Účastníci studie během prvních 6 měsíců pokusu zhubli v průměru o více než 6 kilogramů, přičemž během dalšího roku a půl nabrali zpět asi 2,7 kg. Zajímavé je, že tyto výsledky se nelišily podle toho, kterou ze čtyř náhodně přidělených diet účastníci drželi. Naproti tomu statisticky významné rozdíly mezi výsledky byly prokázány v závislosti na tom, jaké množství PFOS měly před začátkem pokusu v těle zúčastněné ženy. Ty s nejvyšší hladinou PFOS přibraly o 1,7 až 2,2 kg více než účastnice s nejnižší koncentrací této chemikálie v těle. Odborníci se domnívají, že působením fluorovaných látek mohl být ovlivněn takzvaný klidový metabolický výdej, což je množství energie vydávané v klidovém stavu.

Co jsou to perfluorované chemikálie a k čemu se používají?

Perfluorované uhlovodíky jsou člověkem vytvořené organické sloučeniny, ve kterých jsou vazby mezi uhlíkem a vodíkem nahrazeny vazbou uhlík-fluor. Tyto látky mají zajímavé vlastnosti, a proto se používají v různých odvětvích. Vazba mezi uhlíkem a fluorem je silná, a proto jsou tyto chemikálie velmi odolné a tepelně stabilní, za běžných podmínek téměř nepodléhají rozkladu.

Odpuzují vodu i tuky, a proto se používají například při výrobě povrchově upravených textilií, koberců a kůží, anebo v potravinářských balicích materiálech. Dále jako aditiva do hasicích pěn a hydraulických tekutin, při výrobě pokovovaných předmětů, polovodičů, elektronických zařízení nebo lubrikantů. Asi neznámější je jejich využití při výrobě fluorovaného polymeru známého jako Teflon. Můžeme se s těmito látkami setkat například v kuchyňském nádobí, v nepromokavých botách nebo sportovních oděvech, v zubních nitích nebo v krabicích na pizzu nebo v sáčcích na přípravu popkornu.

Proč mohou perfluorované látky představovat problém?

Tyto chemikálie velice dlouho přetrvávají v životním prostředí a mohou se hromadit v tělech živočichů i člověka. Vysoké koncentrace těchto látek byly nalezeny v životním prostředí, a to i ve vzdálených oblastech jako Arktida. Na základě toho použití PFOS v Evropské unii bylo omezeno a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal doporučení o monitorování přítomnosti těchto látek v potravinách.  V roce 2009 byl PFOS zařazen na černou listinu Stockholmské úmluvy o perzistentních znečišťujících látkách, kam patří například dioxiny, DDT nebo některé brómované zpomalovače hoření.

Co jsou obezogeny a jak fungují?

Jako obezogeny (nebo také obezitogeny) se označují chemické látky, kterou mohou narušit normální vývoj a regulaci tvorby tukové tkáně (adipogenezi) nebo energetické bilance. Odborníci se shodují, že mohou působit prostřednictvím ovlivnění receptorů pro ženské hormony estrogeny, případně receptorů pro hormony štítné žlázy a hormony nadledvinek - glukokortikoidů. Hladina hormonů štítné žlázy přitom řídí rychlost našeho metabolismu, proces štěpení tuků a má také vliv na množství cholesterolu v krvi. Receptory pro glukokortikoidové hormony umožňují tělu reagovat na fyzický nebo emocionální stres tvorbou glukózy a jejich utlumení naopak může vést k ukládání tuků neboli adipogenezi. Odborníci předpokládají, že tyto mechanismy mohou vést k narušení metabolismu, jehož důsledkem může být nejen obezita, ale i cukrovka a další poruchy.

Jaké látky jsou považovány za obezogeny?

Mezi obezogeny odborníci v současnosti řadí celou řadu chemikálií. Jedná se například o tributylcín, což je látka používaná jako tzv. biocidní přísada zabíjející některé nežádoucí organismy. Patří sem také proslulý pesticid DDT a jeho metabolity, které i přes mnohaletý zákaz používání stále v určitém množství kontaminují životní prostředí. Mezi podezřelé obezogeny patří ale také některé ftaláty sloužící zejména jako změkčovadla v plastech, hlavně v PVC (podlahové krytiny, omyvatelné ubrusy, plastové obaly atd.).

Spustit audio