Oslovení „dobrý den“ v e-mailu

Pozdrav dobrý den se v dnešní době v e-mailech užívá často a málokomu na něm dnes přijde něco divného, ale přece jen se najdou tací, kteří zpochybňují jeho vhodnost.

V jakém smyslu může „dobrý den“ být zpochybněno?

V první řadě jde o pozdrav, který se používá v mluvené řeči. V řeči psané, konkrétně v korespondenci určené konkrétní osobě či konkrétním osobám, jsme byli do nástupu e-mailové komunikace zvyklí užívat oslovení. V oficiálních dopisech a jiných písemnostech se vždy užívala oslovení jako vážený pane Nováku, vážená paní inženýrko, vážení kolegové, vážení pracovníku podniku Škoda apod. Pozdrav dobrý den na místě dříve obvyklého oslovení se však dnes zhusta vidí právě i v oficiálních e-mailech.

Jak se to stalo, že oslovení nahradil pozdrav?

Za tím jistě stojí souhra mnoha faktorů, z nichž nejdůležitější je asi ten, že e-mailová korespondence prakticky ihned dorazí k adresátovi a adresát může bezprostředně reagovat. Mnohdy si s adresátem vyměníme i několik e-mailů během pár minut a tím se to tzv. mailování velmi podobá běžnému rozhovoru spíše než komunikaci, která probíhala prostřednictvím psaných dopisů posílaných pozemní poštou.

A je tedy pozdrav „dobrý den“ v e-mailech namístě?

Vlastně se nedá říct, že by byl nezdvořilý. Sám pozdrav dobrý den je i v běžné mluvené řeči zdvořilý, neutrální, nikoho neurazí. Ale někteří uživatelé češtiny si právě uvědomují to, že vzešel z mluvené řeči, a proto váhají, jestli by např. v e-mailu pro nadřízeného, ředitele nebo třeba starostu města neměli užít oslovení běžná pro listinnou korespondenci.

Jaké by bylo vaše doporučení?

Já bych v oficiálních e-mailech zůstal u oslovení typu vážený pane inženýre, vážený pane Nováku, vážený pane starosto apod. Působí o dost zdvořilejším dojmem, i když pozdrav dobrý den sám o sobě pochopitelně nemůžeme považovat za nezdvořilý. Ale stále je u něj přece jen znát jeho „mluvený“ původ.