Oslovení "slečna"

20. leden 2014

Kdy se vlastně může použít oslovení „slečno“? Jak poznám, že dotyčnou neurazím? Pokud si kladete podobné otázky, možná vás povzbudí, že v tom nejste sami. Pokusíme se na ně najít odpovědi v dnešním jazykovém koutku.

Podle slovníků spisovného jazyka je slečna označení svobodné dívky nebo neprovdané ženy, v dnešní češtině už není příliš živé užívat slovo slečna pro dívky z urozených nebo zámožných rodin a zcela neživý je význam „nevěstka“. Alespoň máme u onoho oslovování o starost méně – tento význam, který by mohl být urážlivý, už dnes nikdo se slovem slečna nespojuje, ale i tak je obtížné odhadnout, kdy se dá slečna v oslovení použít.

Jaká jsou základní pravidla?

Začneme psanou komunikací, v té bývají problémy s tímto oslovením nejčastější. Obecně platí, že oslovení slečna můžeme třeba v dopise nebo oficiálním e-mailu užít pouze v případě, že bezpečně víme, že jím dotyčnou neurazíme a že je pro ni přiměřené. Musíme tedy bezpečně vědět, o koho se jedná. Nejvyšší jistota, že slečnou nikoho neurazíme, je v současné češtině u svobodných dívek.

Jak je to u neprovdaných žen?

Dnes už není příliš zvykem, že by neprovdané ženy i ve vyšším věku trvaly na oslovení slečna a že by i pisatelé při oslovení dbali na rodinný stav oslovované. S vyšším věkem se u žen v současném společenském ovzduší jaksi automaticky přijímá jako neutrální oslovení paní – pisatel se při jeho užití nedopustí nezdvořilosti, a oslovovaná strana ho také většinou nevnímá jako nezdvořilé.

A co mluvená komunikace?

V mluvené komunikaci většinou mluvčí volí oslovení pro dívky. Takže pokud budeme chtít třeba na ulici, v čekárně u lékaře, ve voze MHD apod. požádat mladou dívku o nějakou laskavost, s velkou pravděpodobností užijeme právě oslovení slečno, prosím vás, mohla byste... atd. U žen řekněme zralejšího věku se vžilo oslovení mladá paní, jen poměrně zřídka můžeme v mluvené řeči slyšet oslovení paní, není totiž vždy úplně zdvořilé.

Jakou radu tedy dát člověku, který váhá, které oslovení užít?

Pokud jsme na pochybách, pokud dejme tomu úředník píše dopis dámě, kterou nezná a neví tedy, které oslovení jí přijde vhod, je namístě užít oslovení paní. Toto oslovení má v současné češtině prakticky neutrální pozici. I mé sedmileté dceři chodí dopisy nadepsané vážená paní a to pociťovanou neutrálnost tohoto oslovení jen potvrzuje.

autoři: Stanislav Jurík , Martin Prošek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.