Papírna bratří Piettů vyvážela papír všech druhů a barev do celého světa

Vydejte se společně s námi a autorem knihy Slavné plzeňské firmy a podnikatelé Ladislavem Silovským do míst, kterým se dodnes říká Papírna. Pár pěkných objektů z doby její největší slávy tu stojí dodnes.

Podnikavé bratry po rozjezdu papírny trápilo špatné osvětlení výroby. Tím docházelo často k špatnému zbarvení produkovaných papírů. Do problému se vložil vynálezce a průmyslník František Křižík.

„V té době byl Křižík mladým, začínajícím podnikatelem v Plzni v oboru elektriky. Nabídl Piettovi, že právě dokončuje svoje zdokonalení elektrické obloukové lampy a že mu rád celou továrnu na místo plynových lamp osvětlí elektricky,“ popisuje spolupráci mezi Křižíkem a Piettem Ladislav Silovský.

Piettové zdokonalili výrobu papíru a proslavili se jeho velikou jemností

„Vyráběli třeba hedvábné papíry. Na konci 19. století se pomalu upouštělo od kouření dýmek a Piettové vyráběli velejemné cigaretové papírky,“ říká Silovský.

Pískovcové balvany byli částí mlecích zařízení papírny na rozmělňování buničiny a starých hadrů, ze kterých se také vyráběly papíry|foto: Pavel Halla,Český rozhlas Plzeň

Před budovou jsou zvláštní pískovcové balvany, připomínající mlýnské kameny. Jak vysvětluje Silovský, jednalo se o část mlecích zařízení papírny. Ve veliké kádi se takhle rozmělňovala buničina a také staré hadry, ze kterých se také vyráběly papíry.

A proč stojí papírna právě u řeky Radbuzy? Bylo to kvůli tomu, že výroba papíru podle Silovského příliš nevoněla, a tak bylo dobré být stranou od centra města.

Cihlový fragment velké továrny je architektonickým industriálním skvostem. Dodneška se dochoval také komín továrny, který patří k nejvyšším v Plzni. Komín je připomínkou toho, že papírna byla moderním provozem 19. století, kde všechno bylo na parní pohon.

Konec papírny bratří Piettů přišel v roce 1948. I když znárodněná papírna vyráběla papír jako Plzeňská papírna ještě v 80. letech minulého století. Dnes už slouží úplně jiným účelům.