Povědomí a podvědomí

Taková slova nazýváme odborně paronyma. Většinou se jedná o slova cizího původu, která zaměníme buď z neznalosti, nebo v afektu. Můžeme se setkat se záměnou slov kosmický a kosmetický, skalp a skalpel, adoptovat nebo adaptovat.

Ale podvědomí a povědomí nejsou slova cizího původu.

To sice nejsou, ale zaměňují se velmi často, liší se formálně jen jednou hláskou. Včera jsme mohli slyšet od sportovního komentátora: tímto výkonem vstoupil český sportovec do podvědomí diváků. Autor určitě chtěl říci do povědomí diváků, chtěl vyjádřit, že se sportovec stane známým.

Kdyby nám sportovec vstoupil do podvědomí, tak bychom si jeho výkon nejspíše moc neuvědomovali. SSJČ definuje význam slova podvědomí jako to, co se ve vědomí nejasně projevuje, matné, nejasné vědomí; v psychologii oblast ne plně vědomé duševní činnosti. Psychologové dnes užívají i termín nevědomí. Můžeme tak mluvit o podvědomé touze jako o touze, kterou si zcela neuvědomujeme.

Pokud je podvědomí užíváno hlavně v souvislosti s psychologií, kdy užijeme slovo povědomí?

Např. chceme-li vyjádřit povšechnou vědomost o něčem, povědomí o podstatě přírodních jevů nebo vědomí vztahu k určitému společenství: národní, společenské povědomí. Pak se také sportovec nebo umělec zapíše do našeho povědomí.