Pozor! Padají značky.

Zeptám se: co vás napadá, když vidíte u lesa značku Pozor, jeleni!? Nebo srnka a lesní zvěř všechna to je, abychom nepoškozovali dobré jméno paroháčů. Mně napadá skoro vždycky, když tu značku míjím, že vjíždím do úseku nebezpečí, do oblasti, kde opravdu mohu zabít, a kdybych jel rychle, tak za určitých okolností i sebe sama. Takže raději zpomalím, aby případný střet se zvířetem neskončilo špatně, a to pokud možno i pro zvíře. Opravdu nemám v lesních úsecích dobrý pocit. Ale míru nebezpečí mohu aspoň nějak ovlivnit.

Logo|foto:Český rozhlas

Zeptám se podruhé: co vás napadá, když vidíte u silnice značku Pozor, padající kamení!? I tady mně vždycky napadne, že vjíždím do úseku nebezpečného, to je jisté. Ale zatímco u těch srnek to mohu ovlivnit zpomalením a zvýšenou pozorností, u kamení ne. U zvěře ne, ale tady mi naskakuje spousta otázek. Jak velké to jsou kameny? Říká značka, že už padají, nebo že budou padat? A kdy? A kolik? A jak velké? Tady nikdy nevím, jestli a jak moc se mám bát. Padaly vůbec někdy, nebo je to jen tak, pro jistotu? Pro jistotu koho, ptám se potřetí. Úřadů, které mají kameny na starosti? Nebo majitelé těch nezajištěných kamenů to tam nechali dát? Aby všichni ti, co mají kameny nějak v majetku a v odpovědnosti mohli povědět, kdyby na mně jeden nějaký šutr spadl a ohnul mi stěrač a hned pak prorazil sklo a hlavu, že jsem podle značky věděl, do čeho jedu? Že jsem měl počkat, až kameny dopadají a hora se zmenší tak, že odstraní i značku? Víte, nejsem žádný katastrofista, který si během jízd modeluje možné způsoby svého konce, ale padající kamení, o kterém nikdo neví kdy padá, to je pro jízdu fakt nebezpečné okolí.

Zatím jsem vždycky projel, to nemohu zamlčet. Může to proto vypadat, že vysílám sám sobě poplašnou zprávu a mohl bych se žalovat, ale napadá mě, jestli poplašnou zprávou není ta značka, což? Ono totiž jestliže ne, pak se jedná o alibismus přímo krystalický. To vás zřejmě už také napadlo. No, někteří se po zahlédnutí značky možná i přikrčí, to je jisté. Nekrčím se sice, aspoň ne viditelně, ale problém mám ještě jeden, jiný. Kdy se mohu přestat krčit a bát padajícího kamení? Nikde nikdy jsem neviděl značku Konec padajícího kamení. Ono to asi neznamená, že kameny mohou padat po celou další cestu a třeba i na mostě, ale je to nedůslednost.

Logo|foto:Český rozhlas

A to by mohl být konec tohoto fejetonku, kdybych si neuvědomil, že takových a podobných značek člověk v životě míjí desítky. Začátky dějů a pocitů jsou většinou zřetelné. Desítky začátků bez konců. Nebudu napovídat. Všichni jsme na nějaké té silnici. Na cestě...