Předchůdkyní Čachtické paní byla Krvavá Kateřina z Komárova
Městys Komárov se nachází nedaleko Hořovic ve středních Čechách. Krom pěkné krajiny a blízkého vstupu do CHKO Brdy tady najdeme hned několik historických zajímavostí. Jednou z nich je i fakt, že se právě zde narodila takzvaná Krvavá Kateřina.
Kateřina z Komárova pochází z rodu Pešíků. Její otec Kunata Pešík nechal zdejší tvrz, kde dnes najdeme poštu a muzeum, přestavět na rytířské sídlo. „Kunata Pešík a jeho manželka Kateřina z Vrtby byli rodiče tajemné historické a konfliktní osoby Kateřiny, která pocházela z celkem 6 dětí. Narodila se právě tady,“ sdělila na úvod členka muzejní komise komárovského muzea Libuše Hošková, která dále pokračovala:
„V rodokmenu Pešíků je toto jméno doloženo a je u ní rok 1513. Tohle datum však zřejmě značí pouze doklad existence Kateřiny, nikoliv rok narození. Kateřina je zmiňována v různých kronikách, pověstech a zejména románech, protože její osud nebyl zrovna hezký.“
Znásilnění v brdských lesích
Kateřina byla už od dětství panovačná. „Vypráví se, že byla velice aktivní a rozporuplnou dětskou osobností. Již ve svých 12 letech měla svoji služebnou. Málokterá s ní ale vycházela v dobrém, protože byla velice panovačná a vždy si vymohla to, co chtěla. Byla údajně hezká, ale nedochoval se žádný její portrét, máme jen pozdější kresby,“ uvedla členka komise.
„Při svých vyjížďkách na koni prý sledovala svalnatého a hezkého kováře Kryštofa. Měli se spolu dokonce scházet, což rodina nesla velmi nelibě, a tak údajně rozkázala, aby se Kryštof oženil s jinou dívkou. Vypráví se, že Kateřina měla za tuto zradu Kryštofa srazit koněm. Dále je uváděno, že při jedné ze svých vyjížděk do brdských lesů byla kýmsi dokonce znásilněna, což ji samozřejmě velice poznamenalo,“ sdělila Libuše Hošková.
Rodina Kateřiny se pochopitelně snažila dceru výhodně provdat. Nabídl se velice vážený Jan Bechyně z Lažan, majitel pičínského panství na Příbramsku a později dokonce purkrabí na hradě Karlštejn. Kateřina se tak se svým novým manželem přestěhovala na pičínskou tvrz.
„Manželství prý nebylo moc šťastné, a tak se nedostavil ani potomek rodu. I když někdo tvrdí, že snad měla syna,“ řekla Libuše Hošková. Kateřina měla své poddané na Pičíně trestat i za ty nejmenší prohřešky. Se svým mužem se díky jeho kariérnímu postupu následně uchýlila na Karlštejn.
Komárovská Báthory
„Když přišla na Karlštejn, tak si pičínská čeládka asi trochu oddechla. Na Karlštejně však byla ke svému služebnictvu také velice krutá. Bila jej a podílela se také na usmrcení několika lidí a údajně i němých tváří – koček, psů a tak dále,“ popsala členka muzejní komise. Kateřina měla své poddané týrat, stahovat některé z nich z kůže, nutit je, aby se bili navzájem, sypat sůl do otevřených ran a jistě provádět mnohé další sadistické praktiky. Právě z toho důvodu je často označována za předchůdkyni mnohem známější Alžběty Báthory, neboli Čachtické paní (1560-1614). Můžeme ji však znát také pod označením Karlštejnská bestie.
Faktem je, že se dochovaly nejrůznější výpovědi svědků, kteří svědčili proti Kateřině u soudu. „Václav Hájek z Libočan obvinil Kateřinu za její chování k poddaným. Nejprve neúspěšně, ale později podává obvinění znovu. Konečný rozsudek nad paní padl 30. ledna 1534 a zněl provést veřejnou popravu stětím,“ řekla Libuše Hošková. Nakonec byl však rozsudek změněn na uvěznění ve věži Mihulka na Pražském hradě. Kateřina tak byla uvržena do hladomorny a v březnu téhož roku umírá. Údajně byla ve věži nalezena s okousanými prsty, což značí, že musela před smrtí skutečně trpět.
Kateřinina kletba
Soudnímu procesu tehdy předsedal Vojtěch z Pernštejna. „Vypráví se, že po vynesení rozsudku Kateřina Vojtěcha proklela,“ řekla Libuše Hošková. A skutečně – 2 dny po smrti Kateřiny Vojtěch umírá. Říká se, že jej Kateřina „stáhla s sebou“. „Zemřel záhadným způsobem. Byl odvezen a na tehdejší dobu velice rychle pohřben.
Jan Bechyně z Lažan navzdory činům své manželky postoupil ve své kariéře ještě výše, posléze se znovu oženil a měl dva syny. Ti však zemřeli bez dědiců, a tak tento rod vymřel,“ dodala členka muzejní komise.
Otázkou zůstává, zda byla Kateřina skutečně takto krutá, anebo jestli se stala spíše nástrojem pomsty v rámci sporů Václava Hájka z Libočan a jejího muže. Krutost Kateřiny mohla také takzvaně nabobtnat v průběhu dějin. Jak to ve skutečnosti bylo, se dnes můžeme jen domnívat.
To, kde je takzvaná Krvavá Kateřina z Komárova pohřbena, není známo.
Vzdálenost od Plzně: cca 45 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
