Příbuzenský vztah - prarodiče, vnoučata

Samozřejmě se příbuzenský vztah mezi pravnoučaty dá vyjádřit stejně, jako mezi ostatními členy rodiny. Neexistuje zde tedy žádný speciální název a záleží na úhlu našeho pohledu. Dotaz je položen široce, musíme tedy široce také odpovědět. Vztah mezi členy rodiny se dá vyjádřit jednak na linii předek – potomek, tedy vzestupně či sestupně, vertikálně. Z tohoto pohledu vychází pojmenování pravnuk a pravnučka, pravnouče, předpona pra- zde vyjadřuje právě další generaci po vnukovi či vnučce. Předpona pra- může označovat nejen vertikální příbuznost, ale i vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenice, prastrýc.

Druhý pohled je logicky horizontální, tedy označení příbuzných ve stejné vodorovné linii.

Ano, a předpokládám, že právě na to se posluchačka ptala. Pro pravnoučata se pak užívá v rámci jedné rodiny stejné označení jako pro ostatní členy rodiny v témže vztahu, mohou tedy vstupovat do vztahů sourozeneckých: bratr a sestra, nebo příbuzenských: sestřenice, bratranec nebo synovec a neteř a samozřejmě do vztahů vzniklých sňatkem.

Dovolte mi několik poznámek jazykových. Starší pojmenování rodinných příslušníků bylo bohatší. Bratranec byl dříve označován jako strýčenec, původně syn otcova bratra, sestřenice jak strýčena, byla-li dcerou otcova bratra. Šlo-li o děti otcovy sestry, užívaly se názvy ujčenec a ujčena. Z pojmenování členů rodiny je pravděpodobně nejmladší neteř, která vznikla v době národní obrození jako slovo uměle vytvořené Václavem Hankou v podobě neti.