Proč se v češtině tak ujalo slovo workshop?

Jak napovídá podoba slova, jde o slovo přejaté z angličtiny. Jak jste konstatoval, je dnes slovem velmi frekventovaným, užívaným nejprve hlavně v obchodní a podnikatelské sféře, odkud se workshop rychle rozšířil i do mnoha dalších oblastí, hlavně do publicistiky. Podíváme-li se na frekvenci slova v Českém národním korpusu, jeho doklady nacházíme právě v publicistice, mluvené i psané. Ale slovo se stalo běžným i v pracovní sféře lékařů, architektů, historiků nebo učitelů, setkáme s workshopy tance, kuchařského umění, automechaniků apod. V češtině je první doklad slova z roku 1991, raketovou rychlostí se slovo šíří zejména v posledních pěti letech.

Je možno odpovědět na otázku, proč se workshop stal tak frekventovaným?

Pokusím se. Jako přejímka z angličtiny naplňuje dnešní globalizační tendenci projevující se v jazyce. Tento fakt vnímají někteří mluvčí negativně a odmítají slovo užívat. Jejich postoj je pochopitelný, ale chceme-li slovo nahradit českým ekvivalentem, pak se projeví výhody, díky nimž se slovo stalo tak frekventovaným. Jeho velkou výhodou je jednoslovnost sloužící potřebám jazykové ekonomie a překvapivě i nejednoznačně vymezený význam.

Ve kterých významech se slovo užívá? Pracovní setkání, seminář nebo i ve významech jiných?

V zásadě základním významem je pracovní konference, seminář, dílna, panelová diskuse nebo kurz. Dnes se slovo užívá pro určitou pracovní a vzdělávací aktivitu, jejíž součástí jsou praktické prezentace zkušeností či tvorba prakticky orientovaných výstupů. A právě nejednoznačnost významu umožňuje slovo užívat v tolika odvětvích, význam je konkretizován s ohledem na konkrétní obor a základním významovým rysem je označení praktické aktivity. I když se slovem nesouhlasíme, musíme konstatovat, že se v současné češtině stává stabilní součástí lexikální zásoby, přestože jej zatím najdeme jen ve slovnících neologismů a cizích slov.