Psychiatrická léčebna Dobřany

Psychiatrická léčebna v Dobřanech vznikla již na konci 19. století. V západních Čechách byl tehdy nedostatek lůžek pro psychiatrické potřeby a tak se Český zemský sněm rozhodl zřídit nový ústav pro duševně nemocné. Jako nejvhodnější pozemky byly zvoleny ty na okraji Dobřan u Plzně. Aby se při výstavbě nic neopomenulo, byla tehdy zřízena odborná komise, v níž zasedli zástupci zemského výboru, lékařští znalci z Prahy i Vídně a také renomovaní stavitelé. Vše se pečlivě připravovalo už jen proto, že zdravotnické zařízení mělo sloužit dlouhá desetiletí a spádově mělo pokrývat velkou oblast. Stavět se začalo v roce 1876 podle návrhu architekta Benýška. Stavba trvala 7 let a stála 1.800 000 tehdejších zlatých. Při stavbě se přihlíželo ke všem požadavkům a vymoženostem doby a také se využívalo zkušeností z ciziny. Provizorně byl ústav otevřen už v dubnu 1880, kdy do Dobřan bylo převezeno 50 nemocných mužů z přeplněného pražského ústavu.

V léčebně se zdravotní program rozděloval na dvě skupiny. Na nemocné, kteří potřebují pozornější a intenzivní ošetřování a na ty, kteří mohou být ošetřováni svobodněji. První skupina měla být umístěna v uzavřených pavilonech a druhá ve volných budovách. Původní projekt počítal s kapacitou 500 pacientů, ta se však při otevření ústavu ještě o stovku navýšila. I v dalších letech se počet lůžek neustále zvedal. Do jaké míry, říká současný ředitel léčebny Vladislav Žižka…..

Vladislav Žižka :
V šedesátých letech to bylo až 2 000 pacientů, postupně klesal počet těch pacientů, což bylo více než žádoucí.

Dobřanská léčebna však ve své historii neměla problémy jen s přeplněností. V době nacistické okupace Čech a Moravy nastalo období, v němž ustrnula péče o duševně nemocné a vše se zúžilo jen na úroveň jejich ošetřování. Navíc během 2.světové války v dubnu 1943 spojenecké letectvo při častých náletech na plzeňskou Škodovku zasáhlo i psychiatrickou léčebnu. Část pavilonů byla značně poničena a o život přišlo spoustu nemocných. V době socialismu se péče o duševně nemocné jaksi „nenosila“ a to se projevovalo i v celkově podpoře.

Dlouhodobé zatěžování, překračování únosné míry kapacity a nedostatečná průběžná údržba jednotlivých pavilonů dobřanské léčebny se nepříznivě projevily na hygienických podmínkách a možnostech léčby.

Podmínky pro pacienty i zdravotnický personál se začal výrazně měnit k lepšímu až po listopadové revoluci. Co všechno se ale muselo udělat, říká Vladislav Žižka :

Zpočátku bylo třeba léčebnu vyvézt z dluhů a přistoupit k zlepšení i modernizaci přijetí dostatečného počtu pracovníků, jak středně zdravotnických, tak i lékařských a zlepšit prostředí ve kterém se pacienti pohybovali, to znamená nejen okolí, ale i ty jednotlivé pavilony postupně modernizovat a zlepšit podmínky pro poskytování té léčebné péče.

Postupně se vše vylepšovalo. Generální opravou prošla kuchyně a prádelna, vzhled k lepšímu zaznamenala i jednotlivá oddělení a pavilony, postavil se centrální příjem pacientů. V současné době najdeme na ploše více než 40 hektarového areálu kromě nemocničních pavilonů také prodejnu potravin, ústavní katolický kostel, sportovní areál včetně dětského hřiště, knihovnu a další zázemí.

Dobřanské psychiatrické zařízení bylo vždy významným zaměstnavatelem v regionu. V psychiatrickém zařízení se v současné době léčí kolem 1200 pacientů. Ústav zabezpečuje dlouhodobou léčbu a léčebnou rehabilitaci psychicky nemocných pacientů všech věkových kategorií a také zajištuje akutní psychiatrickou léčbu. Přijímá pacienty k dobrovolné i nedobrovolné léčbě nebo k ústavní ochranné léčbě po 24 hodin denně. Zajištuje rovněž nepřetržitou psychiatrickou lékařskou službu.

Léčebna se stále více snaží otevírat lidem. Každoročně v jejích prostorách probíhá hudební a divadlení festival Mezi ploty, jehož atmosféra je nepopsatelná a také originální formou přispívá k odtabuizování oblasti psychiatrie.