Původ názvů letních měsíců

Léto jako roční období vymezujeme od 21. června do 22. září. Názvy letních měsíců června, července a srpna jsou z hlediska motivace poměrně průhledné, o září se mnohdy říká, že v něm hodně září slunce, proto se tak jmenuje.

Průhlednost motivace pojmenování je u června a července opravdu značná. Červen je na první pohled měsícem červené barvy, červenají jahody a květiny, jiný výklad mluví o tom, že jde o měsíc červů, měsíc, kdy se sbírali červi, ze kterých se původně červená barva získávala. Červen je původně červný měsíc, takže jeho etymologický výklad není zcela jednoznačný. Červenec je vlastně původně malý červen, přípona zde vyjadřuje následnost, červenec následuje po červnu.

Často jsme jako děti červen a červenec zaměňovali, názvy se nám pletly.

Mám stejnou zkušenost. A dokládá to i vývoj významů obou slov. I ve starší době bývala pojmenování červen a červenec zaměňována, takže červenec býval šestý měsíc v roce a červen sedmý; snad k tomu přispěla také latinská jména těchto dvou měsíců, Junius a Julius, která bývala také zaměňována. Poměr jmen červen a červenec je vývojově velmi zajímavý. Jméno červen znamenalo kdysi dobu mnohem delší. Když se potom stará jména přizpůsobovala dělení na dvanáct měsíců – a to dálo různým způsobem u jednotlivých slovanských národů – byl starý červen rozlišen na červny dva nebo dokonce tři: črven menší, tj. květen, črven veliký, tj. červen, a črven, tj. červenec. Tyto dva červny byly rozlišovány jako červen první a druhý, malý nebo menší a velký, potom jako červen a červenec. A tato dvě pojmenování se v češtině ustálila.

A zbývá nám srpen a září.

Srpen označuje srpný měsíc, dobu kosení, jeho název je odvozen od přídavného jména motivovaného slovem srp. Připomněla bych, že názvy měsíců v češtině jsou odvozeny především od přídavných jmen.
Pojmenování září nesouvisí se sluncem, jak opravdu často slyšíme, ale odvozujeme jej od staročeského spojení slov za řúje, za říje, tedy podle období páření zvířat doprovázeného charakteristickými zvuky. Staročeské řúti se do dnešní češtiny vyvinulo ve řvát. Září je tedy z pohledu původu názvu měsícem, v němž zvěř řve.