Původ slova kapela

Kapela je slovem přejatým, které se do češtiny dostává z italštiny, a souvisí se slovem kaple. Capella označovala nejdříve sbor zpívající v kapli, který byl postupně doplňován hráči na hudební nástroje. A tak se ze sboru zpěváků název přenáší na sbor zpěváků a hudebníků, postupně označuje jen soubor hudební. Dalším krokem je pak přenesení významu z hudebního souboru u kaple na jakýkoli hudební soubor vůbec. Snad bychom mohli v této souvislosti připomenout ještě další slova významově s kaplí a kapelou spjatá. Jednak kapelníka, který měl původně význam duchovní správce, úředník působící v kapli, přenesením pak vzniká význam vedoucí hudebního tělesa a jednak dnes již archaické přídavné jméno kapelní, které vyjadřovalo široce pojatý vztah ke kapli i kapele. Ve významu vedoucí hudebníků působících u kaple se ještě v 19. století užíval výraz kapelmistr.

Je tento způsob přenášení významu v jazyce běžný, obvyklý?

Je velmi frekventovaný, jde o tzv. metonymické přenášení významu. Málo slov v jazyce má jen jeden význam, většina slov je vícevýznamová. Přenášení významu je pak obvyklou cestou, jak nový význam vzniká. Častým typem je pak metonymie, tedy přenesení významu na jinou skutečnost na základě vnitřní souvislosti. Pro ilustraci: vznikly tak např. další významy slova vláda: 1. děj, vládnutí, 2. přenesením děje na osoby vládnutí vykonávající vzniká význam sbor ministrů. Nebo slova zatáčka: 1. děj, při kterém vůz zatáčí, 2. přenesením děje na místo, v němž děj nastává, vzniká dnešní význam.

Více informací si posluchači mohou vyhledat v etymologických slovnících Václava Machka nebo Jiřího Rejzka.