Řemesla na západě Čech: cukrářství

Cukrovinky se vyráběly už ve starém Egyptě kolem roku 3400 př.n.l. Významným mezníkem byl počátek našeho letopočtu. V té době se totiž v Indii poprvé začal z cukrové třtiny vyrábět cukr v krystalické formě. Do Evropy se pak dostal v době křižáckých válek. Cukrářské výrobky se začaly vyrábět především na francouzském královském dvoře a v bohatých klášterech.

V 19. století se rozvíjí výroba cukru řepného a do tohoto období spadá velký rozvoj cukrářského řemesla u nás. Lidé, kteří byli alespoň trochu majetní si svůj život zpestřovali drobnými cukrářskými výrobky. Karlovy Vary právě v této době velmi vzkvétaly, byla tu řada řemesel a mezi nimi i cukrářství…

"V roce 1760 přichází do Karlových Varů Jan Jiří Popp, rodák z Veltrus, který do té doby působil jako cukrář hraběte Rudolfa Chotka. V lázeňském městě nastupuje na místo u zdejšího cukráře Mitterbacha. Tady se Popp osvědčil jako pracovitý, schopný a solidní zaměstnanec"říká Jiří Klsák z karlovarského muzea.
"Jezdily sem desítky, stovky významných osobností, panovníků, šlechty a Karlovy Vary byly takovým srdcem Evropy. A podnikatelský záměr, se kterým přišla rodina Puppů se osvědčil, což vidíme i na dnešní podobě Karlových Varů."

Bohužel, tradice cukrářství - nejen z Karlových Varů ale celého kraje - odchází společně s odsunem německých obyvatel po skončení druhé světové války.Obyvatelstvo, které přišlo později po roce 1945, z části z velkých měst, mezeru po odsunu zaplnilo. Lidé si ale většinou s sebou přinesli svoje tradice a nové zvyky. A to co tady bylo domácí, se bohužel, na dlouhou dobu ztratilo.

Současní karlovarští cukráři na tradici svých předchůdců navazují především láskou k řemeslu a poctivou prací, někdy dokonce v historických provozovnách. Je to i případ Heleny Dolanské, které šéfuje cukrářům v Grandhotelu Pupp. Je to přesně to zařízení, kde na Karlovarsku tradice cukrářského řemesla vlastně začínala.

Věnečky, větrníky, laskonky, koňakové špičky nebo žloutkové řezy - to jsou moučníky, které patří do kuchařky jen českých cukrářů. Suroviny, které jsou potřeba k pečení moučníků, zná asi každý z nás. Bez mouky, cukru, tuku, kypřícího prášku, nebo droždí, mléka, vajec i vody, by to rozhodně nešlo, i když, pochopitelně, záleží na tom, jakou dobrotu se chystáte zrovna péci. Pro práci cukráře jsou pak zapotřebí také různé pomůcky.

Helena Dolanská:
" ...k výrobě moučníků používáme nástroje jako obyčejný nůž, roztírací nůž, karty, které se rovněž používají na roztírání krému. Pak zde máme i tak zvané paletky - ty jsou hladké nebo zahnuté a podebírají se s nimi dorty…"

Pomůcek je ale v hotelové cukrárně k vidění více, jsou to různé šlehače, bez kterých by žádná krém nebo šlehačka nemohla vzniknout. Důležitý je také měřák na řezy, aby všechny kousky byl stejné. Cukrářky k pečení používají jak pečící papír, tak i klasický způsob, kdy formy vymažou tukem a vysypou strouhankou, hrubou mouku, kokosem nebo i ořechy.

Helena Dolanská:
"Na talíře hostů za chvíli poputuje ovocný dort. Vyrobený je z piškotového těsta, máslového krému, ovoce a navrch je želatina…"

Upéci dort nebo jakýkoliv moučník nebývá pro hospodyňku problém, ale těžší je krok poslední a tím je zdobení. Ale Helenu Dolanskou - šéfcukrářku - právě závěrečná fáze přípravy baví nejvíce.

Renata Sochová je mistrovou kuchařů i cukrářů a podle jejích slov, cukrařina dnes mezi školáky nepatří k nejžádanějším učebním oborům. Pokud se však pro něj rozhodnou, měli by mít pro něj jisté předpoklady.

Renata Sochová:
Určitě musí být děti šikovné, umět kreslit, mít bohatou fantazii a hlavně nesmí chybět zájem o obor. Je tady totiž velké množství zdobení. I když v současné době je přece tato práce poněkud jednoduší, spoustu surovin jde objednat a nemusíme je už vyrábět. Dříve, se třeba na marcipán používala bílková hmota.

Mistrová Sochová vzpomíná, že jejím prvním moučníkem, který upekla, byla bábovka. O pár let později už vytvořila pro bratra dort, na který byla dokonce pyšná. Sama žádný speciální recept nemá. Ráda peče koláče nebo plněné rohlíčky a když má nějaký dobrý nápad, nenechává si to pro sebe a podělí se s ostatními.

Cukrářství patří mezi potravinářská odvětví kde už z velké části ruční výrobu nahradily stroje. Poctivé řemeslo cukrářů ale určitě nezanikne. Dokládají to menší provozovny živnostníků a jejich vzrůstající obliba u zákazníků s mlsnými jazýčky.


Zobrazit místo Řemesla na západě Čech: cukrářství na větší mapě
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...