S tímhle malým dráčkem není radno si zahrávat
Ještěr korovec jedovatý běžně obývá poušť Sonora a přilehlé oblasti. Návštěvníci si jej mohou ale prohlédnout třeba také v Plzni, konkrétně v zoologické zahradě. Tady alespoň nehrozí, že by došlo ke konfliktu s tímto vysoce toxickým druhem, kdy byste působení jeho jedu cítili ještě dlouho poté.
„V dolní čelisti má korovec jedové žlázy, kde si máčí své zuby. Tím, jak kousne svou oběť a překusuje ji, se dostává jed do rány. Jde o velice silný jed a následky nejsou moc pěkné,“ uvedl ošetřovatel Karel Čada. Korovec se živí převážně hlodavci, ale největší pochoutka jsou pro něj ptačí vejce: „V zoo se snažíme simulovat tento jev a každé jaro objednáváme křepelčí vajíčka, která jim následně podáváme,“ pokračoval pracovník zoo.
Z ocasu dokáže čerpat živiny
Zajímavý je také ocas tohoto živočicha: „V období hojnosti tento ještěr sežere na co přijde, má velký sklon k obezitě. Právě k tomu slouží jeho ocas – když přijde hubené období a není co žrát, tak z toho ocasu dokáže čerpat zásoby, a to jak tekutinu, tak živiny,“ řekl Čada.
Ve volné přírodě mohou korovce napadnout třeba kojoti nebo velcí ptáci. „Ale jak už bylo řečeno, je to toxický druh a příroda to zařídila tak, že následky jeho jedu většinou nebývají smrtelné, ale je to nehorázná bolest. Věřím, že těm zvířatům to není příjemné a útočník si to podruhé rozmyslí.
Korovec má také silnou kůži. Vypadá, jako by měl na sobě brnění. Pod kůží má takové perličky, které vypadají jako šupiny. I toto mu slouží jako jakási obrana,“ popsal vzhled ještěra Karel Čada. Korovec jedovatý vám tedy vzhledem může vzdáleně připomínat malého dráčka.
Jak s korovcem manipulují ošetřovatelé, když je potřeba? To se dozvíte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.