Salmonelóza si v létě volno nebere. Právě naopak
Více než kdykoliv jindy v roce právě během léta ochutnáváme exotická jídla, připravujeme pokrmy v kempech nebo grilujeme s přáteli. Není proto divu, že aktuální období je sezónou zvýšeného rizika infekčních onemocnění, která s jídlem souvisejí. Patří k nim i salmonelóza, která vám může spolehlivě zkazit dovolenou.
Nemoc, která patří mezi vůbec nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých, způsobují některé z mikroorganismů rodu Salmonella, nejčastěji Salmonella enteritis. Hlavním zdrojem nákazy jsou zvířata, zejména pak jejich maso a vejce. K tomu, aby došlo u člověka k nákaze, je nutný velký počet mikrobů, tzv. infekční dávku představují v případě salmonelózy miliony až miliardy živých mikrobů.
Co jsou to alimentární infekce?
Tímto termínem se označují onemocnění trávicího ústrojí, která jsou vyvolána mikroorganismy obsaženými ve zkonzumovaných potravinách nebo ve vodě. Tyto mikroby se v lidském těle následně pomnoží, což vede ke zdravotním problémům. Nejčastější příčinou tohoto typu onemocnění v letních měsících je kontaminace potravin během skladování nebo zpracování, případně jejich nedostatečná tepelná úprava, např. při grilování masa.
Příkladem alimentárních onemocnění jsou průjmy způsobené rotaviry nebo noroviry, které se však mohu šířit nejen kontaminovanými potravinami, ale i přímým stykem s nemocným nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. V posledních letech u nás stoupá také výskyt žloutenek typů A a E, které patří mezi tzv. virové hepatitidy. V případě hepatitidy A je hlavním zdrojem nemocný člověk, který viry vylučuje ve stolici. Proto se žloutenka typu A označuje také jako „nemoc špinavých rukou“, nicméně se šíří i kontaminovanými potravinami nebo vodou. Nekorunovanou královnou alimentárních nákaz je však u nás salmonelóza. Její výskyt dosahuje desítek případů na 100 tisíc obyvatel během každého z letních měsíců.
Pokud se do těla dostane menší množství salmonell, obvykle nás ochrání vysoká kyselost žaludečních šťáv. Zvýšené riziko proto salmonella představuje pro novorozence, kojence nebo lidí s nižší aciditou žaludku, u kterých k vyvolání infekce stačí podstatně menší množství pozřených mikroorganismů.
Zdroje nákazy
V případě salmonelózy je zdrojem infekce většinou infikované zvíře, jen vzácně nemocný člověk. Do lidského těla se mikroby dostávají obvykle kontaminovanou potravou, hlavně v nedostatečně tepelně zpracovaných pokrmech z masa a vajec, například v majonézách, vaječných krémech, zmrzlinách, sekaných nebo tlačenkách.
Příznaky a průběh onemocnění
Pro salmonelózu je typický sezónní výskyt s maximem během léta. Nejpostiženější skupinou jsou malé děti do 5 let věku. Inkubační doba nemoci je většinou kolem 10 až 12 hodin. Typickými příznaky jsou horečka, bolesti břicha, zvracení a vodnaté až zelené stolice. Nebezpečím, zvláště u dětí a starších lidí, může být dehydratace v důsledku průjmů a zavracení, která v některých případech může být až život ohrožující.
Nepodceňujte riziko a vyhledejte lékaře!
Nepodceňujte riziko salmonelózy. V případě horečky, zvracení a průjmů vyhledejte lékařskou pomoc. Základem terapie je zavodnění organismu a úprava minerálního metabolismu.
- Základní ochranou před mikrobiálními nákazami je správné mytí rukou, a to vždy před manipulací s potravinami, při přípravě jídla, po použití toalety.
- Nekonzumujte neomyté ovoce nebo zeleninu.
- Důkladně omyjte všechny plochy a zařízení použitá pro přípravu jídla. Zejména po manipulaci se syrovým masem nebo syrovými vejci.
- Důsledně oddělujte syrové potraviny od tepelně zpracovaných. Stejně tak používejte jiné pomůcky pro přípravu syrových potravin a jiné pro manipulaci s tepelně zpracovanými.
- Zvláště rizikové potraviny jako vejce nebo maso nejezte syrové, ani polosyrové, ale až po řádném tepleném zpracování.
- Dodržujete podmínky skladování uvedené na obalech a lhůty pro konzumaci potravin.
- Nekonzumujte potraviny s prošlou dobou trvanlivosti!
- Pokrmy před servírováním udržujte horké, alespoň při teplotě 60 stupňů Celsia.
- Uvařené potraviny nenechávejte dlouho při pokojové teplotě, maximálně 2 hodiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
