Sloveso textovat získalo nový význam díky mobilním telefonům

11. duben 2022

Když se v dnešní době řekne „textovat“, vybaví se vám spíš psaní textů, nebo elektronických textových zpráv? Možná vás napadne obojí.

Sloveso textovat patří mezi slovesa, u kterých došlo k obohacení významu. Ve starších slovnících je u něj zachycen význam „sestavovat nebo sestavit text“, třeba textovat zákon, tedy jaksi formulovat ho, a dále ještě význam „vykládat nebo vyložit text“. Ten první význam je v současné češtině stále živý, a to zejména v oblasti hudby, kde označuje právě psaní písňových textů. S významem vykládání textu se už prakticky nesetkáme. Nás ale nejvíc zajímá jeden význam nový – „psát textové zprávy“.

Jak vyplývá z toho, že slovo textovat je zachyceno už ve starších slovnících, není výraz v češtině novinkou, jen se u něj ustálil další, nový význam. Inspiračním zdrojem pro něj ale byla zřejmě angličtina, kde se také používá sloveso to text s týmž významem. Proto se i v češtině dnes setkáváme s větami jako zamilovala jsem se po smskách – Honza mi pořád textoval nebo včera jsem si celé odpoledne textoval s redaktorem místních novin; na poradě si jedna kolegyně s druhou pod stolem pořád textuje a podobně.

Význam posílání textových zpráv je u slovesa textovat nový a zároveň ale už tak ustálený a běžný, že bychom ho už asi neoznačili za neotřelý nebo inovační. Zkrátka vžil se velmi rychle, tak jak rychle se vžil způsob elektronické komunikace, kterou označuje.

Jak přibývá technických možností elektronické komunikace a esemeskám konkurují nejrůznější internetové messengery, chatovací aplikace apod., ubírá to i v „komunikaci o elektronické komunikaci“ slovesu textovat životní prostor. Kdo komunikuje přes internetové aplikace, řekne spíš napiš mi přes... a připojí název příslušné komunikační platformy. V nejmladší generaci jsou tyto způsoby komunikace přednostní a esemesky se využívají zcela menšinově, pokud vůbec, a nejmladší generace v tom už zdaleka nezůstává samotná.

Upadne textování v zapomnění?

Není to vyloučeno, záleží na vývoji techniky. Minimálně může dojít k tomu, že se bude užívat jen menšinově oproti jiným výrazům nebo obratům. Každopádně to ale nebude první ani poslední jazykový prostředek, který projde tímto vývojem. Bude určitě zajímavé to nadále sledovat.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová