Soused pálí trávu a spadané listí? Může vám zamořit celou obec. Nechte si poradit

8. listopad 2016

Možná už vám někdy soused dokázal znepříjemnit život, když se rozhodl spálit například starou trávu, spadané listí nebo klestí z prořezaných stromů. Jak moc je kouř v takových situacích škodlivý? A co dělat se sousedem? Víme také, jaká pravidla platí pro otevřené ohně.

„Přírodní“ kouř neškodí? Nenechte se mýlit

Lidé mají někdy pocit, že pokud pálí přírodní materiály jako dřevo, listí nebo shrabanou trávu, tak by jim vzniklý kouř neměl škodit. Ve skutečnosti je kouř vznikající pálením i zcela přírodních materiálů plný nebezpečných chemických látek, které vznikají v důsledku nedokonalého procesu hoření. Kolik škodlivin z otevřeného ohně unikne do ovzduší, závisí na mnoha faktorech. Například na tom, jak dobře oheň hoří a kolik se do něj dostává kyslíku, jak suchý nebo naopak vlhký je spalovaný materiál a podobně. Obecně platí, že nedostatek kyslíku při hoření a vyšší obsah vody v palivu vedou k vyšším emisím škodlivin.


Jaká platí pravidla pro otevřené ohně?

Na otevřených ohništích nebo v zahradních krbech je možné pálit legálně pouze dřevěné uhlí, suché dřevo nebo jiných suchý rostlinný materiál. Zakázáno je naopak pálení barevných novin a časopisu, plastů, gumy, zbytků různých chemikálií nebo chemicky ošetřeného dřeva jako jsou třeba natřené okenní rámy nebo dřevotříska. Pálit se také nemá vlhký zahradní materiál. V každém případě musí být u otevřeného ohně přítomen někdo starší 18 let a místo pálení se nesmí ponechat bez dozoru.

Jaké chemické látky kouř obsahuje?

Kouř vznikající spalováním dřeva nebo zahradního odpadu může obsahovat několik tisíc chemických látek. Je to vlastně podobné jako v případě kouře z cigaret, dýmky nebo doutníků, ve kterých se spaluje usušené listí tabáku. Mezi nejběžnější škodliviny unikající z otevřeného ohniště patří oxid uhelnatý (CO), jemné prachové částice (PM2,5), oxidy dusíku a síry, benzen, acetaldehyd, formaldehyd, akrolein nebo polyaromatické uhlovodíky.

Vaše zdraví může „dostat kouř“

Studie prováděné s mladými a zdravými dobrovolníky ukázaly, že kouř vznikající spalováním dřeva v otevřeném ohništi je schopen ovlivnit jejich zdraví už za poměrně krátkou dobu. Stačí být vystaven kouři z otevřeného ohniště desítky minut až několik hodin a odborníci prokázali např. negativní zhoršené fungování srdečněcévního systému. S odstupem několika hodin pak lékaři prokázali jak v dýchacím ústrojí, tak v krevním oběhu první známky počínající zánětlivé reakce.

V roce 2006 dokonce kouř z domácího spalování biomasy (zejména dřeva) zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) do skupiny pravděpodobných karcinogenů pro člověka (skupina 2A). Vědecký panel na základě zhodnocení množství existujících studií konstatoval, že z pokusů na zvířatech existují dostatečné důkazy o rakovinotvornosti extraktu z kouře vznikajícího při pálení dřeva. Jako omezené označila IARC důkazy rakovinotvornosti ze studií zabývajících se zdravím lidí, přičemž výzkumy svědčí převážně pro možný vznik rakoviny plic.


Zvláště v období od podzimu do jara, kdy častěji panují zhoršené rozptylové podmínky, může jedno kouřící ohniště se starou trávou nebo spadaným listím zamořit štiplavým kouřem celou obec nebo čtvrť města. Proto mají obce možnost upravit si pravidla rozdělávání ohňů obecní vyhláškou. V některých městech nebo obcích jsou stanovena určitá období v roce nebo dny v týdnu, kdy je/není možné zahradní materiály pálit. Podle nálezu ústavního soudu mohou dokonce obce závaznou vyhláškou zcela zakázat spalování materiálu, který není určen jako topné médium pro výrobu tepla.

Lze se obtěžujícímu kouři bránit?

Nejjednodušší je pokusit se sousedům vysvětlit nevhodnost pálení na otevřeném ohništi a domluvit se s nimi. Neměl by být problém organicky materiál místo spálení bezplatně odložit do kontejnerů pro bioodpad, které by měly být v obci dostupné. Případně se lze domluvit na tom, aby spálení zahradního materiálu alespoň proběhlo za vhodných povětrnostních podmínek tak, aby co nejméně obtěžovalo okolí.

Pokud není možná domluva a dochází k porušování platných pravidel, je možné se obrátit na obecní úřad, který má věc prošetřit a zjednat nápravu. V pravomoc úřadu je možnost uložení citelné pokuty, a to až do výše desítek tisíc korun. V případě nečinnosti obecního úřadu je potřeba se obrátit na příslušný krajský úřad.

Krajní možností je potom podání sousedské žaloby proti původci zdroje znečištění nebo zápachu. V takovém případě však žalující nese důkazní břemeno. Musí si tedy opatřit např. svědectví dalších lidí obtěžovaných kouřem. Vzhledem k soudní praxi je však nutné počítat s tím, že řešení žaloby může trvat měsíce až roky.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

  • Materiál ze zahrady místo spalování raději využijte! Opadané listí, stará tráva nebo další organické materiály ze zahrady jsou vynikajícím zdrojem živin. Využít organické zbytky ze zahrady můžete pro vlastní kompost. Vše potřebné o kompostování najdete zde.
  • Zjistěte si na obecním nebo městském úřadě, jestli a jak je u vás pálení zahradních materiálů regulováno. Pokud regulace není (nebo s ní nejste spokojeni), můžete zastupitelstvo obce požádat o její zavedení (nebo změnu).
  • Pokud jste obtěžováni kouřem, zkuste sousedy informovat o jeho škodlivosti, případně požádejte obecní úřad, aby občany informoval on.
  • Pokud je na otevřeném ohni spalován komunální odpad, chemicky ošetřené dřevo nebo další nepřípustné materiály, požádejte o zákrok obecní úřad.
  • Pokud zvažujte podnět úřadu nebo sousedskou žalobu, základní právní informce naleznete v internetové poradně organizace Frank Bold
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.