Spojovník a jeho odlišení od pomlčky - Hranice slov IV.
V předchozím jazykovém koutku jsme ukončili naše povídání o spřežkách. Dnes si tedy budeme povídat o užití spojovníku a pomlčky. Ale mám tu ještě jeden dotaz posluchače, který by chtěl vědět, kdy tedy píšeme slova odděleně (vždy zvlášť). Kdy se o spřežku v žádném případě nejedná. V jazykovém koutku vítám dr. Zbyňka Holuba. Odpověděl byste na tu otázku, pane doktore? Rád, pane redaktore. Odděleně (zvlášť) píšeme zpodstatnělá přídavná jména, která jsou užívaná pouze či převážně s předložkou na a pojí se 4. pádem (na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou, na odchodnou, na uvítanou, na zotavenou, na posilněnou, na pováženou, na uváženou, na rozmyšlenou, na vysvětlenou, na srozuměnou, na upřesněnou, na vybranou, popř. spojení /jako/ na zavolanou; také v předložkovém spojení na rozdíl je nutné psát obě slova samostatně. A teď už můžeme konečně přejít ke spojovníku. Jak jsem se tak díval do Pravidel českého pravopisu, zjistil jsem, že se dnes termíny spojovník a pomlčka dost důsledně oddělují. Je tomu tak? Ano, je. Už v zájmu edice publikací je nutné odlišovat krátkou vodorovnou čárku bez mezer, tedy spojovník (také nazývaný tiret nebo divis) od dlouhé vodorovné čárky, tedy od pomlčky (která je též typograficky označována jako pauza). V české písemné (nebo tiskařské) praxi lze spojovníkem propojit výrazy, které tvoří těsný významový celek (slovní kombinace, tedy zejména slova nebo slovní spojení). A jaký význam má potom užití pomlčky (mám na mysli: v porovnáním s užitím spojovníku)? Pomlčka odděluje části projevu (místo čárky ohraničující vsuvku a přístavek), vyjadřuje rozsah řeči nebo vyznačuje přestávku v řeči a může uvozovat přímou řeč. Může naznačovat vztah mezi oddělenými celky (malý muž – velká žena). Nahrazuje nulu při zápisu peněžních částek (Kniha stojí Kč 150,–); někdy nahrazuje spojovník (v případech zápisu víceslovných názvů správních oblastí: Praha 10 – Zahradní Město; Praha 6 – Ruzyně; při zápisu přerývané, skandované výslovnosti: Tem – po! Tem – po!/Tem-po! Tem-po!).
Zajímalo by mne tedy, kdy hlavně užíváme spíše spojovníku.
Jak u jsem naznačil, tedy v těsných spojeních. Pokud (z důvodů přehlednosti) nezvolíme psaní s mezerami (nenahradíme-li spojovník pomlčkou, jak jsem již uvedl, např. při označení místních jmen a názvů správních oblastí: Šumná-Vranov, Frýdek-Místek, Garmisch-Partenkirchen). Také při upřesnění jména: Praha-jih, Brno-venkov, Ostrava-město, Praha-střed, Ostrava-město, popř. u názvů železničních stanic: Praha-Hlubočepy. Dvě samostatná jména se uvádějí se spojovníkem, jde-li o tvůrčí dvojici (o dva autory jednoho díla; Grepl-Karlík: Skladba češtiny; krasobruslařská dvojice: Beránková-Dlabola), popř. o některá cizí jména (např. Kim Ir-sen, Henri de Saint-Simon apod). Umělecká jména zeměpisného původu se ale zapisují bez spojovníku (Karel Havlíček Borovský, Václav Beneš Třebízský).
Přece ale by bylo zajímavé, kdybyste se někdy zmínil (např.) i o případech, kdy se spojovníků užívá u jmen obecných, tedy nejen u těch vlastních!
Pokud se takto spojené výrazy skládají z podstatných jmen v rovnocenném (tedy souřadném) vztahu, pak spojovník píšeme: např. u přístavkových spojení: malíř-lakýrník (člověk, který je zároveň malíř a zároveň lakýrník); kuchař-číšník, programátor-grafik, propan-butan; i v kombinaci se jménem vlastním: Palacký-historik). Je-li však druhý člen členem určujícím (hřib satan, chemik analytik /chemik, který se zabývá analýzou; učitel češtinář), pak spojovník nepíšeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent
-
Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty