Stoletá pivovarská věž má štěstí
Plzeňská pivovarská věž, jedna z nepřehlédnutelných plzeňských dominant, slaví 100 let. Dokonce se objevila na poštovních známkách. Výročí si všímá v následujícím komentáři Petra Kosová.
Architektonické řešení Pivovarské věže inspirovaly holandské větrné mlýny, což možná leckdo ví díky televiznímu seriálu Šumná města; v Šumné Plzni totiž věž účinkuje. Patří do kategorie těch šťastných technických památek, jejichž budoucnost není ohrožena a o které jejich majitelé pečují.
Věž bude kvůli oslavám nějaký čas mimořádně nasvícena, rovněž do ní budou mít návštěvníci pivovaru přístup. On už kontakt s věží, když stojíte v její bezprostřední blízkosti, stojí za to. Lze předpokládat, že popularita již tak nepřehlížené Pivovarské věže ještě vzroste. Snad někoho napadne využít této popularity ve prospěch dalších, méně šťastných technických památek.
Je to stále stejný song: zatímco o potřebě uchovávat gotické či barokní památky nikdo nepochybuje, novodobější stavby to mají těžší. A vůbec nejtěžší to mají - a zvláště na západě Čech - památky technické. Jejich původní účel jakoby byl pro ně zátěží.
Přestože jejich architektura má svůj půvab a kvalitu a vzhledem k době vzniku (většinou přelom 19. a 20. nebo první polovina 20. století) respektuje okolní zástavbu, se zachováním takových staveb si nikdo moc hlavu neláme. Tedy kromě několika památkářů a osvícených jedinců. S příchodem demokracie před 18 lety možná leckterý naiva doufal v konec obrazoborectví v Čechách, jenže to se splet.
Pokud vezmeme v potaz Plzeňský kraj a technické památky, můžeme jmenovat namátkou: zmizela kruhová cihelna v Kařezu, padl bývalý areál Škodovky v Klatovech, Domažlice přišly o Kaubovu strojírnu, v Tachově ustoupila obchodnímu centru nádherná malá továrna na perleťové knoflíky. V učebnicích zmiňujících průmyslovou architekturu kdysi nechyběl důl ve Zbůchu, zbyly po něm jen vzpomínky. Vedle ztrát architektonických sčítejme i nevratné zásahy do hmotné paměti daných lokalit.
A když zalovíme v Plzni? Za Komorním divadlem se pomalu ztrácejí Plzeňské mlýny a naproti Plzeňskému pivovaru zmizelo nedávno beze stopy nákladové nádraží, které lemovalo cestu směrem na Letnou. Původně mělo být zapojeno jako součást nového obchodního centra, ale záměr se změnil. Dočkáme se na místě někdejšího oku lahodícího cihlového nákladového nádraží kvalitnější architektury? To sotva.
Všímejme si Pivovarské věže a mysleme přitom i na ty ohrožené stavby. Na západ od naší hranice je umějí využít, dokonce bývalé továrny a sklady přestavují s citem pro jejich atypičnost na neobvyklé a velmi drahé byty. Pozornost, kterou nyní poutá stoletá Pivovarská věž, by se mohla posunout do obecnější roviny technických památek. Stálo by za to v této souvislosti otevřít širší diskusi o jejich stavu v plzeňském, ale i regionálním kontextu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
