Strašně krásný, hrozně hodný nebo pěkně ošklivý?
Odpovídáme na dotaz od posluchače, zda je vhodné používat spojení strašně krásný a hrozně hodný. Posluchač si uvědomuje, že jde o spojení dvou protikladných skutečností, ale má k daným spojením výhrady.
V současné češtině jsou zmiňovaná spojení velmi frekventovaná a stávají se módními. Zajímavé ale je, že se posluchač nepozastavil třeba nad spojením pěkná zima ve významu velká zima. Toto vyjádření má stejný charakter: spojuje slova na první pohled či poslech nesourodá, téměř protikladná. Ze svého mládí můžu citovat i spojení děsně krásný, pěkně ošklivý nebo strašlivě bezvadný.
Je vhodné tato spojení užívat?
Podle mého názoru je vhodné tato spojení užívat, ale musíme si uvědomit, kdy: především v mluveném jazyce a neoficiálních komunikátech, v ostatních bychom je neměli nadužívat. Ostatně posluchač uvádí příklady z nespisovného jazyka.
Posluchač není sám, kdo se nad danými výrazy pozastavuje. Obvykle hledáme určitý řád, který pro nás v jazyce představuje logika. Ale jazyk nemůže být vždy logický, uplatňuje se v něm expresivita, tradice i kreativita. Tato spojení aktivizují naši pozornost, první slovo akcentuje význam druhého, zvyšuje napětí ve vyjadřování.
Mimochodem jedním z frekventovaných spojení se slovem hrozně je v Českém národním korpusu hrozně rád.
Uvědomme si, jak bohatá je čeština v neoficiálním vyjadřování a jak často užíváme situační i komunikační protiklady. Snad můžeme sledovat i vliv angličtiny, v níž jsou podobná spojení běžná. To může také přispívat k módnosti podobných vyjádření v současné češtině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
