Svoboda a odpovědnost

20. listopad 2002
Publicistika

Naše hlavní město se v těchto hodinách mění na jakousi pomyslnou metropolí celého západního světa. Vrcholné zasedání Organizace severoatlantické smlouvy přivádí do Prahy nejen bezmála pět desítek nejvyšších státních představitelů, ale také nebývalé množství odpůrců tohoto vojensko-politického uskupení. Právě jim věnuje své zamyšlení Lubomír Stejskal

Pro někoho prestižní záležitost, pro jiného nepříjemná komplikace. Pro dalšího pak příležitost k pokojnému vyjádření odporu, anebo – a o to vyvolává obavy především - k násilnému protestu. Summit NATO nabízí široké spektrum postojů, každému podle jeho gusta. Ať už máme k Organizaci severoatlantické smlouvy nebo k samotné organizaci pražského setkání jakékoliv výhrady, jedno bychom přehlédnout neměli. Že jde o spojenectví demokratických států a že pořadatelem je rovněž demokratická země. Z této zdánlivé samozřejmosti vyplývá, že právo na vyjádření postoje musí mít - a ovšemže také mají - nejen představitelé aliance, ale také její zapřisáhlí nepřátelé. Tedy ti, kdo obvykle kladou mezi NATO a bývalý Varšavský pakt rovnítko. Přitom nejlepším důkazem toho, že se hrubě mýlí, jsou sami protestující. Stačí si jen představit, jak by před pádem železné opony dopadli, kdyby chtěli pokojně demonstrovat proti summitu Varšavského paktu v některém komunistickém hlavním městě. Z výčtu protestních akcí chystaných na tento týden do Prahy je zřejmé, že svobodná společnost dává opozičním názorům prostoru dostatek. V této souvislosti nelze přehlédnout, že všemožná omezení pro obyvatele a návštěvníky Prahy nejdou na vrub pouze samotného zasedání, ale také opozičních protiakcí. Demonstranti si tak automaticky nárokují to, co politickým elitám upírají. Jejich zhusta zamaskovaní mluvčí říkají, že hlavním cílem protestů je propagace vlastního pohledu na alianci. To je jistě legitimní a hodné respektu. Současně ale musí být dodržena striktní podmínka, že vše se bude odehrávat pokojnou formou. V opačném případě se hodnocení situace na této pomyslné šachovnici radikálně změní. Z partnerů demokratického dialogu na téma NATO se rázem stanou svého druhu pouliční teroristé. V tom okamžiku už nepůjde o ideje týkající se summitu, aliance či samotného kapitalismu, ale o svaté právo demokratického režimu na sebeobranu před násilím. Zde připomeňme, že ruku v ruce se svobodou jde odpovědnost za vlastní konání. Pouze na odpůrcích Severoatlantické smlouvy tedy záleží, kam až budou ochotni zajít a kam sami sebe zařadí. Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat.

Logo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.