Tajemství a imaginace v příbězích středověkých rytířů a vzpomínka na radioteleskop Arecibo

29. srpen 2021

Příběhy středověkých rytířů, 1. část: Tajemství a imaginace (4:21) – Procházka zářijovou oblohou (17:56) – Arecibo: Konec nejslavnějšího radiového „oka do vesmíru“ (23:42)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že nejvyšší aktivní sopka Evropy, sicilská Etna, vinou neustávajících erupcí neustále mění svou výšku, zmíníme se o snaze odborníků vrátit do přírody ve Velké Británii 400 let vyhubené bobry evropské a také o rekordním letu miniaturního netopýra parkového z Londýna až k ruskému Pskovu; povíme si něco málo o staré minci s upomínkou na jeden ze slavných okamžiků židovské historie, kterou vezme na oběžnou dráhu izraelský kosmonaut Ejtan Stibbe a řeč bude také o ukončené základní tříměsíční misi čínského marsovského vozítka Ču-žung, která bude pokračovat i v dalších týdnech a snad i měsících.

Středověk, tajemství a imaginace

Pasování rytíře

Mezi středověkem a současností leží hluboká propast. Nejde jen o vzdálenost v čase, ale také o chápání některých základních pojmů, kategorií a významů.Jedním z těch pojmů je i „tajemno“. Co považoval za tajemné středověký člověk a liší se tehdejší „tajemno“ nějak zásadně od toho dnešního? Jak se vztah k věcem těžko pochopitelným či přímo fantastickým odrážel třeba ve středověké literatuře?

O středověkém vztahu k tajemnu i fantazii, o tehdejší kolektivní imaginaci i její částečné projekci až do současných dob hovoří historik Filip Hrbek z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Lišilo se před staletími chápání „tajemna“ u nás a v ostatních částech Evropy? Dá se třeba v česky psané středověké literatuře poznat „importované zboží“ od naší domácí, slovanské imaginace? Víme, kdo byli autory těchto příběhů?

Vzpomínka na radioteleskop Arecibo

Letecký pohled na observatoř Arecibo

Dvě nehody z loňského léta a podzimu, jedna menší a druhá opravdu velká, zavinily konec jednoho z nejslavnějších přístrojů historie vědeckých bádání. Poškozený talíř velkého radioteleskopu u města Arecibo na ostrově Portoriko se už opravovat nebude. Není to bohužel dost dobře možné; mohlo by dojít k dalšímu rozsáhlému poškození a jsou tu i jiné přístroje. Mnozí vědci toho však dodnes samozřejmě litují. Radioteleskop Arecibo se zasloužil o řadu zásadních objevů a zprostředkovaně přinesl velký pokrok v našich znalostech o vesmíru. A tak byl malý „nekrolog“, který jsme v našem pořadu odvysílali loni v listopadu, bezesporu namístě. Pojďme se k němu po roce ještě jednou vrátit a vzpomenout objevů a úspěchů, které jsou se slavným radioteleskopem spjaté.

Našim průvodcem historií slavného radioteleskopu byl astrofyzik Petr Kulhánek, pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a profesor pražského ČVUT.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.