Troky a pučtok jsou pro starší. Mladí mají pro hloupost jiná přirovnání

6. únor 2023

Řekneme-li o někom, že je hloupý jako troky, k čemu vlastně tu hloupost přirovnáváme? 

Slovo troky má v češtině víc významů. Užívá se v mluveném jazyce, hlavně v obecné češtině nebo v dialektu a také v profesní mluvě. Do češtiny se dostalo jako přejímka z němčiny a označují se jím jednak necky, jednak vantroky. V připomínaném frazému žije ve významu necky a celý frazém je generačně zakotvený, setkáme se s ní především v mluvě starší generace.

Vantroky jsou dřevěný žlab na vodu. Ve mlýně vedly vantroky vodu k mlýnskému kolu, užívaly se také v hamrech. Ve starších frazémech byla hloupost často přirovnávána k neživému předmětu, často k něčemu dřevěnému. Můžeme slyšet také hloupý jako vantroky nebo hloupý jako štoudev, původně dřevěná nádoba na vodu nebo hloupý jako poleno.

Spíše starší generace

Na užívání frazému působí vždy řada faktorů. V tomto případě jedním z nich je fakt, že se v něm vyskytuje germanismus. Další faktor představuje vznik a konkurence mnoha jiných frazémů se stejným významem. Říkávalo se třeba je hloupý jako pučtok – mimochodem je tady opět přirovnání ke dřevu, k čisticí holi pro dělo. Mladí dnes užívají je hloupej jako houpací kůň, jako chleba nebo jako malovaný sáně.

autor: Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.