U Zlatého slunce v Plzni jste mohli ještě v 90. letech zažít Stínadla a Rychlé šípy
V domě U Zlatého slunce v Prešovské ulici v Plzni od r. 2000 sídlí památkový ústav. Jeho nastěhování předcházela rozsáhlá rekonstrukce, která ukončila klučičí dobrodružství v prázdném objektu.
„Pamatuji dům U Zlatého slunce opuštěný. Nicméně měli ho pod palcem místní kluci z centra města, lítali tu se vzduchovkami. Ještě v 90. letech tady šlo zažít Stínadla a Rychlé šípy. My jsme sem s kamarády ze sídliště jezdili do podzemí. Několikrát jsme se ztratili a museli volat na lidi zpod kanálů, kde jsme. Naštěstí jsme se vždycky vrátili,“ vzpomíná PhDr. Filip Kasl z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, „v té době by mě nenapadlo, že zde jednou budu pracovat.“
Plzeňský archeolog má tedy k domu s adresou Prešovská 7 osobní pouto, které zesílila láska k dějinám a vybraná profese. Historie budovy sahá až do středověku, nejstarší známá zpráva o ní je z r. 1412. Dodnes si v domě U Zlatého slunce můžete prohlédnout několik gotických památek. „V místnosti vedle mázhausu, ve kterém pořádáme výstavy, je kapsa ve zdi. Jde vlastně o středověký trezor na uchovávání cenných předmětů. Ve sklepě, kde se konají přednášky, máme krásné gotické klenby a portály,“ upozorňuje na nejstarší zajímavosti Filip Kasl.
Za pozornost stojí i dochovaná topeniště a černé kuchyně z předindustriální doby. Ty ovšem běžný návštěvník může vidět pouze v rámci dnů otevřených dveří plzeňského památkového ústavu. Dům U Zlatého slunce je výjimečný také svojí rozlohou. „Zaujímal plochu tří parcel, což bylo u středověkého domu v Plzni neobvyklé. Kromě jiných ho vlastnili šlechtici z blízkého okolí, kteří jej využívali ke spekulativním účelům,“ dává nahlédnout do příběhu výjimečného objektu archeolog, „v roce 1777 pak došlo k jeho přestavbě na měšťanský palác.“ Pozdně barokní podoby se přidržela i rekonstrukce na konci 20. stol.
Při pohledu z ulice si můžete všimnout nejen zlatě se třpytícího domovního znamení, ale také balkónového zábradlí. Vypráví se, že ho koval dědeček Emila Škody. „Fasáda je vyvedena v rokokovém stylu, součástí je i to zábradlí. O Škodově dědečkovi ale já osobně nic nevím. Jen o tom svém,“ směje se Filip Kasl.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
