Včelí úly jako symbol hojnosti zdobí budovu spořitelny v Nepomuku

10. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rostlinné i zvířecí motivy se pak skví ve všech barvách. Sgrafitovou výzdobu pražského malíře Václava Malého obdivují snad všichni kolemjdoucí. Vedle sedláků a selek zde vidíme například včelí úly, které jsou znakem hojnosti

Dům, který na první pohled zaujme svou architekturou a malovanými výjevy na fasádě, je budova současné spořitelny v Nepomuku. Nachází se v Plzeňské ulici v těsné blízkosti kostela sv. Jana Nepomuckého.

Budova zaujme vedle architektury a výzdoby i tím, že se mezi ostatními přízemními městskými domy jedná o dům patrový. Výrazná atika a nárožní arkýř s věžičkou značí jakýsi romantický styl, který ale zároveň nezapře, že vznikala v období secese

Stavba byla do současné podoby vystavěna v letech 1908–1909 zdejším stavitelem Václavem Kšírem podle plánů plzeňského architekta Karla Bubly. Po tomto architektovi zůstalo dodnes v Plzni několik zajímavých staveb, z nichž některé jsou prohlášeny za kulturní památky.

Nejvýraznější je dle památkáře plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu Pavla Kroupy pravděpodobně dům v Dominikánské ulici. Ten by je volně inspirován tvorbou slavného španělského architekta Antonia Gaudího. „Další domy nalezneme především v okolí nádraží Plzeň–Jižní předměstí,“ uvádí Kroupa.

V minulosti poutnický domek

Původně se zde nacházel jednoposchoďový dům, který byl obnoven po požáru v roce 1686. Objekt sloužil několik let jako poutnický domek, a to pro své vhodné umístění těsně vedle kostela sv. Jana Nepomuckého. Počátkem 20. století byl však zbourán a na jeho místě byla vystavěna novostavba podle plánů zmiňovaného Karla Bubly.

Romantika jak se patří

Budova někdejší okresní hospodářské záložny zaujme vedle architektury a výzdoby i tím, že se mezi ostatními přízemními městskými domy jedná o dům patrový. Výrazná atika a nárožní arkýř s věžičkou značí jakýsi romantický styl architektury, který ale zároveň nezapře, že vznikala v období secese.

Rostlinné i zvířecí motivy se pak skví ve všech barvách. Sgrafitovou výzdobu pražského malíře Václava Malého obdivují snad všichni kolemjdoucí. Vedle sedláků a selek zde vidíme například včelí úly, které jsou znakem hojnosti. Jelikož budova do dnešních dnů slouží jako spořitelna, kde si lidé ukládají své peníze, má tím pádem výzdoba symbolický význam.

Spořit i bydlet

Objekt je plnohodnotným městským domem, to znamená, že v horních patrech budovy jsou dodnes obytné byty. Ačkoliv budova není oficiálně prohlášena na kulturní památku, podle Pavla Motejzíka, manažera Mikroregionu Nepomucko, se o ni město Nepomuk náležitě stará.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová