Víme, kam s ním
S přibývajícím množství komunálního odpadu je stále více aktuální otázka, jak s ním efektivně a přitom ekologicky nakládat. Je také zřejmé, že pouhé pasivní skladování je do budoucna neudržitelné, a to nejen proto, že na opětovné využití odpadního materiálu tlačí Evropská unie. Je to i záležitost takříkajíc zdravého selského rozumu. Tématu si z pohledu potřeb Karlovarského kraje všímá Lubomír Stejskal.
Když v loňském roce zasedala ve Františkových Lázních komise pro životní prostředí Asociace krajů ČR, hovořilo se mezi odborníky o jedné zajímavé myšlence, s níž přišel Karlovarský kraj. Obsahovala návrh, aby se větší města regionu seskupila do určité formy sdružení, což by jim pak pomohlo efektivněji řešit problémy spojené s odpadovým hospodářstvím.
Dnes už takový spolek existuje. Jmenuje se Svazek obcí Ekoodpady a jeho členy jsou Cheb, Skalná, Sokolov, Nová Role, Chodov a Ostrov. Jestliže až dosud nebylo o aktivitách tohoto spolku příliš slyšet, tak v těchto dnech už to tak docela neplatí. Aby mohla zmíněná města při nakládání s odpady smysluplně spolupracovat, potřebují znát výhledovou koncepci, jak by se mělo v příštích letech s komunálním odpadem v regionu nakládat. Kraj sice má základní vizi - do roku 2020 chce snížit skladování biologických částí odpadu na zhruba třetinu v porovnání s rokem 1995, ale to samo o sobě nestačí. Také je třeba říci, jak se toho dá docílit a jestli je vůbec reálné tohoto čísla dosáhnout.
Upřímně řečeno: sebelépe míněné velké závazky by neměly valného smyslu, pokud by se záhy zjistilo, že se prakticky vůbec neplní. Zmíněná studie by měla vycházet z reálných možností, jaké se na území kraje nabízejí, aby likvidace odpadu nebyla příliš drahá. O tom, že to není snadný úkol svědčí skutečnost, že s výsledky nebudou zainteresované strany seznámeny dříve než koncem letošního roku. Zde jenom připomeňme, že téma se týká především takových součástí směsného odpadu, jako jsou zbytky potravin, zeleň, dřevo, papír a textil. Ty jsou biologicky rozložitelné a mají negativní vliv na stav ozonové vrstvy, čímž přispívají ke známému skleníkovému efektu. Trendem je takovýto odpad co nejméně skladovat a co nejvíce využít.
Zatímco zpracování studie je na samotném počátku, základní obrysy toho, co se bude v regionu s odpadem dít, jsou zřejmé už nyní. Shrnout je můžeme do tří bodů. Především: Karlovarský kraj v žádném případě nepočítá s tím, že by na jeho území byla postavena spalovna komunálního odpadu. Naopak, využity by měly být stávající technologie, které nabízejí firmy na Sokolovsku - Liapor ve Vintířově, sousední kombinát ve Vřesové, kde je nové zařízení na zpracování odpadu připraveno ke spuštění, a také tisovská tepelná elektrárna. Protože ale odpad nelze v těchto technologiích zpracovávat přímo, ale musí se upravit do podoby granulovaných pelet, je pravděpodobné, že v regionu bude vybudována provozovna na jejich výrobu. A to je koneckonců dobrá zpráva, protože přibude několik dalších pracovních míst s dlouhodobou perspektivou.
Zatím se vše nachází ve stadiu zrodu a nezbývá než vyčkat na výsledky odborné studie. Jisté je však to, že ekologické zpracování odpadů čeká slibná budoucnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
