Vykonání rozsudku smrti

Podle Českého etymologického slovníku skutečně vychází slovo poprava ze staročeského slovesa popraviti, které neslo význam „napravit, učinit po právu, ztrestat“. Dnes se ale užívá v poněkud užším významu, které slovníky popisují jako „vykonat rozsudek smrti“. Můžeme tedy dát posluchači za pravdu, že původně slovo znamenalo „učinit po právu“, ale to neznamená, že je tento význam závazný i pro dnešní dobu. Význam slov se v průběhu vývoje jazyka mění. Např. pivo původně označovalo vše, co se pije, a také neříkáme, že se dnes užívá nesprávně proto, že dříve neslo jiný význam.

A jak se tedy přesně užívá „poprava“ v dnešní češtině?

Používá se samozřejmě v tom slovníkovém smyslu „vykonání rozsudku“, tedy výkon trestu smrti uložený oprávněnou společenskou institucí nebo jinou oprávněnou autoritou, např. apelační soud včera zamítl žádost atentátníka o odložení popravy; Ludvík XIV. tehdy schválil popravu 30 zločinců. Dále je tu přenesený význam: poslanci věděli, že nepřijetí znamená popravu dalších zdravotnických zákonů nebo to dnešní zkoušení z fyziky byla úplná poprava.

A jak často se setkáváme s významem, na který se ptá náš posluchač?

Pokud jde o usmrcení osoby, které vykoná někdo jiný než soud, panovník nebo jiná společenská autorita, je i tento význam velmi častý, a to právě v novinách, v rozhlase, v televizi a podobně, např. vzbouřenci popravili 200 civilistů; povstalci popravovali a lynčovali vojáky nebo teroristé popravili osm křesťanů. V těchto případech popravují osoby, kteří si právo vykonat rozsudek osvojili jaksi sami, silou. Nepopravuje tedy instituce, která by k tomu byla oprávněna společenským uspořádáním.

Tím se dostáváme ke klíčové otázce – je takové užití správné, nebo špatné?

Podle formulace ve slovníku, která zní „vykonat rozsudek smrti“, by se opravdu mohlo zdát, že o popravě můžeme mluvit jen tam, kde jde o popravu určenou soudem. Nemůžeme ale vyloučit, že se tato definice dá chápat přeneseně. Jakýsi rozsudek může prostě v danou chvíli vynést i ten, kdo sice nepracuje v justici, ale má nad někým moc. Proto se domnívám, že novináři, rozhlasoví pracovníci a jiní uživatelé češtiny nedělají chybu, když užijí sloveso popravit a příbuzná slova i tam, kde nejde o usmrcení určené soudem.