Vzpomínání

10. leden 2008
Publicistika

Nacisté i komunisté měli velký zájem, aby česká mládež neznala pravdivé dějiny své země. Z oněch dob jsme zdědili omezování výuky historie jako předmětu, který nemá užitek pro utváření společnosti a naopak její neznalost nás staví před nepříjemné problémy. O jednom z nejzávažnějších, ke kterému se ještě budeme vracet, je i zamyšlení Evy Klausnerové.

Blíží se den velké slávy nebo velké ostudy Plzně. Neonacisté se tu chystají vlastním způsobem připomenout počátek plzeňských terezínských transportů. Jejich akce se však nejmenuje Tupení památky obětí holocaustu, nýbrž Boj za svobodu slova. Ta byla podle nich porušena v listopadu, když chtěli pochodovat kolem pražských synagog o výročí Křišťálové noci.

Logo

Naše ústava svobodu projevu a shromažďování zaručuje. Může být ale omezena v případech, kdy by mohl být ohrožen veřejný pořádek, mravnost a práva druhých. Že nacismus byl zločinný a nemravný a ničil práva druhých, není pochyb. Svolavatel pochodu však řekl, že on se nikdy studiem historie nezabýval a tudíž nemůže tušit, co se v lednu l942 v Plzni dělo. Neznalost historie mu věřit můžeme. Jinak by měl ponětí alespoň o norimberských zákonech, které Slovany řadily k méněcenným rasám hned vedle Židů.

Neonacisty tolik obdivovaný Adolf Hitler ještě před válkou veřejně prohlásil: "Českomoravskou pánev osídlíme německými sedláky. Čechy přemístíme na Sibiř a v nových zemích jim vykážeme rezervace." A jeho slova později doplnil vzorný nacista Heydrich: "Čechy odešleme k Ledovému moři, kde pro ně budou koncentrační tábory ideální domovinou." Někdo se může domnívat, že to bylo jen politické přehánění, ale to se původně myslelo i o židech. Ve skutečnosti Němci systematicky postupovali podle Hitlerových plánů s pověstnou kázní a přesností. Po zdecimování židovské populace začali budovat poblíž Mauthausenu 9 obrovitých kremačních pecí s osminásobnou kapacitou proti Osvětimi. Denně v nich mělo uhořet 30 000 těl. Čí by to asi byla těla ? Stavební práce zastavila až spojenecká vojska. Jinak by mohli čeští neonacisté svobodně pochodovat kolem Severního pólu nebo po pěšině do plynu.

Logo

Historii ale očividně nestudovali ani plzeňští úředníci. Ohlášení pochodu mělo správná data, podpisy a razítka, a tudíž prý není síly, která by mu mohla zabránit. Opět tu dochází k situaci, kdy se stát nedokáže zastat svých občanů. O politické a finanční zázemí nevědomých českých chasníků se pilně starají neonacistické spolky v Německu. Jejich členové historii znají a není pochyb, že vědí, kdy začaly transporty plzeňských židů. Leč kompetentní čeští činitelé jejich provokacím jenom přihlížejí.

Jak si tedy Plzeňané poradí se vzpomínkou na děsivý osud tolika nevinných spoluobčanů, vydaných napospas rasistickému běsnění? Usoudí, že chlapci si mohou mašírovat, jak chtějí, protože je jiná doba? Možná, že se jim spíš vybaví sevřené šiky německých zfanatizovaných mladíků, provázející vzestup i hrůzovládu nacismu. Také jejich úděl byl nakonec žalostný, protože boží mlýny se nezastaví nikdy. Týká se to i naší současnosti a našeho odhodlání včas a nekompromisně hájit demokratické svobody.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.