Vztažná zájmena

Půjde nám o takový problém, který si nejlépe připodobníme konkrétním příkladem – tak tedy co je správně: uzavřeli jsme nájemní smlouvu, jejímž předmětem je pronájem nebytových prostor nebo uzavřeli jsme nájemní smlouvu, jejíž předmětem je pronájem nebytových prostor? Máme tedy souvětí s vedlejší větou připojenou vztažným zájmenem a váháme nad správným tvarem zájmena: jejím nebo jejímž?

Jak si v takovém případě mohou pisatelé pomoct?

Je to velmi snadné. Tvary jejímž a jejíž jsou tvary přivlastňovacího zájmena její, ke kterým se, přidá jen na konec to vztažné -ž, které signalizuje, že zájmeno slouží k připojení vedlejší věty. No a pro výběr správného tvaru nám stačí „odmyslet“ si to ž na konci a udělat si z věty souvětí se spojkou a. Tak dostaneme variantu uzavřeli jsme nájemní smlouvu a jejím předmětem je pronájem nebytových prostor a variantu uzavřeli jsme nájemní smlouvu a její předmětem je pronájem nebytových prostor. Z těchto variant snadno poznáme, že správná je podoba jejím, resp. jejímž: uzavřeli jsme nájemní smlouvu, jejímž předmětem je pronájem nebytových prostor.

Proč je tady výběr správné varianty tak obtížný?

Možná je to tím, že si pisatel nebo mluvčí neuvědomí právě to, že jde o tvar přivlastňovacího zájmena, který se skloňuje jako přídavné jméno vzoru „jarní“, připadá mu že mezi tvary jejímž a jejím není žádná souvislost. Jako problematické se ukazuje i to, že se jedná o souvětí a pisatelé nevědí, jestli se tvar zájmena řídí něčím, co je v hlavní větě, nebo něčím, co najdou ve vedlejší větě.

A mají tedy v našem případě hledat ve vedlejší nebo v hlavní větě?

Pokud připojujeme vedlejší větu vztažným zájmenem, musíme jeho řídicí člen hledat ve vedlejší větě, a proto v souvětí uzavřeli jsme nájemní smlouvu, jejímž předmětem je pronájem nebytových prostor nebo uzavřeli jsme nájemní smlouvu najdeme řídící člen ve vedlejší větě jejímž předmětem je pronájem nebytových prostor. Je to slovní tvar předmětem a s ním se musí vztažné zájmeno shodovat v pádě, v rodě i v čísle. Proto nám zní přijatelně smlouvu, jejímž předmětem, a nikoli smlouvu, jejíž předmětem. Tvar jejíž slouží pro jiný pád, např. uzavřeli smlouvu, jejíž předmět nebyl úplně dobře vymezen.