Záchrana kostela stmelila obec

2. červen 2008
Publicistika

O chátrajících památkách zpravidla mluvíme jako o neblahém dědictví minulé epochy, a jejich obnovu pokládáme za nezbytnou daň, za přítěž všech rozpočtů. Abychom se zbavili tohoto pocitu viny, je možné naopak pokládat záchranu našich památek za vítanou příležitost k docela zábavné občanské angažovanosti. Jeden aktuální příklad uvádí Ondřej Vaculík.

Nejenom tympánista hleděl s obavami ke stropu. Missa Solemnis současného skladatele a dirigenta Miloše Boka má fortissima, v nichž hudba hřmí jako bouře, a strop kostela sv. Anny v Sedleci u Karlových Varů, kde Bokova hudba v pátek 30. května zněla, je naopak velice chatrný, leckde už shnilý. Koncert za účasti 140 účinkujících uvádělo Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci ve spolupráci s uměleckým sdružením ELGAR a Karlovarským pěveckým sborem, posíleným německým sborem kantorů ze Schwarzenbergeru. Hráli Čeští symfoničtí sólisté, většinou mladí hudebníci, dirigoval Miloš Bok.

Jeho Missa Solemnis zazněla během let leckde, ba jednou se už hrála i v sedleckém kostele, avšak páteční provedení bylo podle ohlasů publika - i mínění samotného skladatele - asi nejpodařenější. Sto čtyřicet účinkujících se vešlo do kněžiště, a loď kostela pohodlně pojala tři sta posluchačů - tak prozíravý byl kdysi barokní stavitel, který obdařil stavbu i vynikající akustikou. Dokonce myslel na vozíčkáře: boční vchod je bezbariérový, což oceňuje zejména předseda Občanského sdružení na záchranu kostela Alois Kůrka, kterému nemusí při pohybu nikdo pomáhat. Ten organizuje nejen koncerty ve prospěch záchrany kostela, ale hlavně jeho opravu. Z výnosů a z příspěvků Karlovarského kraje, soukromých dárců i Česko-německého fondu budoucnosti a dalších se už podařilo zčásti rekonstruovat střechu, v tomto roce má dojít na strop, v němž zeje díra, pod níž stál právě tympánista.

Logo

Poutní kostel sv. Anny chátral dlouho, bohoslužby se v něm nesloužily už řadu let. A přitom jde o jedno z nejstarších duchovních center v západních Čechách, zmiňované už kolem roku 900, jež má předkřesťanskou tradici. Současný kostel je na tomto místě už třetí. Snad i proto Alois Kůrka začal v roce 2004 organizovat záchranu kostela. Ani netušil, že tím zachraňuje více, než je kostel - a to občanskou pospolitost. Místní lidé nejenže získali společný zájem a cíl, ale po vyklízecích pracích šlo se do hospody, ke chlapům přidaly se ženy s košťaty a hadry, ožil i hospodský, který ze zvýšených výnosů mohl přispět na kostel a tak dále.

No řekl by dříve někdo, že záchrana kostela může být příležitostí nejen pro umění, umělce a jejich publikum, ale také pro lidi, kteří nevěřili a do kostela nechodili, a zejména nikdy by nevěřili, že něco takového je možné.

Anenská pouť

Poznámku Ondřeje Vaculíka můžeme ještě doplnit informací, že v kostela sv. Anny v Sedleci u Karlových Varů byla obnovena i stará poutní tradice; pouť bude i letos v létě na svatou Annu.

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio