Záchrana malých ježků? Nemontujte se do toho, do čeho není potřeba, vzkazuje zvířecí záchranář

Přímo na ježčí drobotinu specializovaných stanic není mnoho, jejich provoz je náročný a nákladný. Ostatní záchranné stanice od péče o ježky s nízkou hmotností, kteří mají jen malou šanci přežít zimu, upouštějí.

„Jde o ježčí mláďata většinou z druhého vrhu, zachraňovat je není efektivní ani pro přírodu, ani pro člověka. Náklady na jednoho ježka jsou přes 2 000 korun za zimu. Na jaře vracíte do přírody i přes veškeré opatrování slabé zvíře, které v ní nemá co dělat a které by bez vašeho zásahu přirozeně vypadlo z dokonale nastaveného přírodního systému,“ upozorňuje Karel Makoň. Něco jiného je, když narazíte na ježka zraněného, například sekačkou na trávu nebo psem. V takovém případě se skutečně obraťte na některou ze sítě záchranných stanic živočichů a tam se o něj postarají.

Jak můžete ježkům prospět

Máte rádi ježky? Usnadněte jim život. Buďte pozorní za volantem, abyste ježka nepřejeli. Nepřehlížejte různé otevřené skruže a šachty, do kterých by ježek mohl spadnout a už se z nich nedostat. Nevypalujte trávu na zahradě. A když už chcete před zimou ježkům pomoci, zkuste je teď na podzim přikrmovat, aby třeba do zimy ještě i nabrali potřebnou váhu, která by měla být asi půl kilogramu.

„Ježkovi můžete podstrojovat kapsičky, konzervy a granule pro kočky a psy, vařené kuřecí krky s rýží, moc mu to šmakuje,“ radí šéf plzeňské záchranné stanice, „sem tam uvítá i nějaký ten piškot. Ale pozor, ježek je sice všežravec, nicméně přednost jednoznačně dává masu. Jablka, hrušky, dokonce ani mléko mu moc nedávejte.

Od dětství malujeme ježka s ovocem na zádech a slyšíme, jak si pomlaskával u talířku s mlékem, takže to máme zažité. Jenže to není dobře, tyhle věci když už, tak mají být jenom jako výjimečný moučníček, jinak ježkům spíš způsobují zdravotní potíže.“

Neodnášejte ježka z jeho teritoria

Na podzim se ježci chystají na zimní spánek a tak jsou víc vidět, přestože se jedná o noční živočichy. Vystýlají si pelech. Jakmile se začíná šeřit, šmejdí kolem popelnic a kolem misek s krmením pro kočky, psy nebo slepice. Každý ježek má své vlastní teritorium, ve kterém se vyzná a pohybuje.

„Stmívá se dřív a lidé jsou ještě venku. Ježek vyleze a než si doběhne k první misce, tři lidi ho seberou ve snaze o jeho záchranu. Dopraví ho buď do stanice, nebo někam, kde je to z jejich pohledu bezpečnější. Ale tím tomu zvířeti strašně ublíží, připraví ho o jeho domácí teritorium, o ten pelech, misky a krmení. Opravdu takhle nezachraňujte, nemontujte se do toho, do čeho není potřeba. Celé věky to fungovalo bez lidské pomoci a může to bez ní fungovat i dál. Zpravidla nemá problém ježek, ale člověk, který si jeho situaci špatně vykládá, vnáší do toho svoje pocity a zvíře nemístně polidšťuje,“ poukazuje na lidskou neznalost Karel Makoň.

Vzít si mrňavého ježka domů? Promyslete to!

Je vám líto malého ježečka z vaší zahrádky, bojíte se, že nepřečká zimu? Nikdo vám nebude bránit, když ho ubytujete u sebe doma. Počítejte však s tím, že se o něj budete muset starat a že vás to bude stát peníze, čas a námahu.

„Sežeňte si k tomu materiály, hodně informací je na internetu, ať už jde o ježčí stravu nebo bydlení. Nezapomeňte ježka předem odblešit. A nesmí vás nezaskočit, že je to čuně, které si klidně nakálí do jídla, každý den mu to musíte vyklidit. Obrovsky zapáchá, nic pro vaši koupelnu. Jenomže když budete mít ježka ve sklepě, kde není ta správná teplota, zase mu nepomůžete,“ varuje vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň, „takže fakt s rozumem. Rozmyslete si, jestli to opravdu chcete a máte ty možnosti. Pokud ano, určitě se do toho pusťte a vytrvejte několik měsíců. Pro děti to bude ekologická výchova přímo v rodině. Ale pokud ne, nechte to bez výčitek na přirozeném přírodním výběru.“