Zařaďte do jídelníčku růžičkovou kapustu, květák nebo jahody. Mozek vám poděkuje
Při nákupu potravin byste neměli zapomínat na ovoce a zeleninu. Možná pak v životě nezapomenete ani na nic jiného. Rozsáhlý dlouhodobý výzkum totiž naznačuje, že přírodní látky obsažené v barevném ovoci a zelenině můžou pomoct oddálit zapomnětlivost během stárnutí. Změní Češi díky novým faktům návyky?
Přínosy pravidelné konzumace ovoce a zeleniny jsou prokázány množstvím vědeckých studií, a to nejen v případě vlivu na nemoci srdce a cév, včetně ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. Tzv. intervenční studie prokázaly, že zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny vedlo ke zlepšení zánětlivých stavů, imunitních reakcí, mikrocirkulace, k prevenci oxidativního stresu a k udržení nebo dosažení přiměřené hmotnosti.
Medicína má k dispozici také kvalitní studie, které ukazují souvislost mezi konzumací ovoce a zeleniny a snížením rizika vysokého krevního tlaku (hypertenze), osteoporózy, některých typů rakoviny, demence a poklesu poznávacích schopností.
Kognitivní čili poznávací funkce mozku
Jako kognitivní neboli (roz)poznávací schopnosti se označují paměť, myšlení, orientace, koncentrace, schopnost plánovat nebo třeba jazykové dovednosti. Jedná se o komplexní procesy, do kterých jsou zapojeny různé části mozku. Jedním z projevů stárnutí je i postupné zhoršování paměti a dalších poznávacích schopností. Ve zvýšené míře může k úbytku těchto funkci vést i řada onemocnění, například nemoci srdce a cév. Při neurodegenerativních procesech mohou být tyto schopnosti postiženy extrémně výrazně a vést až k demenci, např. u Alzheimerovy choroby.
Obrovská studie dává naději
Právě vliv jídelníčku na vybrané funkce mozku zkoumal dlouhodobý výzkum, který u více než 70 tisíců Američanů prováděli vědci z Harvardovy univerzity. Lidem zařazeným do studie bylo v době zahájení výzkumu kolem padesátky.
Účastníci vyplňovali v průběhu let opakovaně speciální dotazník, který se týkal složení jejich jídelníčku. Vědci zároveň zjišťovali, nakolik účastníci zvládali jednoduché úkoly jako zapamatování si krátkého seznamu věcí a nedávných událostí, sledování konverzace skupiny lidí či zápletky televizního programu nebo nalezení cesty známými ulicemi.
Výsledky výzkumu zveřejněné v roce 2021 ve vědeckém časopise Neurology ukazují, že lidé s nejvyšším obsahem látek ze skupiny flavonoidů ve stravě měli téměř o pětinu nižší pravděpodobnost výskytu potíží s pamětí a s myšlením ve srovnání s těmi účastníky studie, kteří flavonoidů konzumovali nejméně.
Flavonoidy
Jako flavonoidy se označuje rozsáhlá skupina přírodních chemických látek, které se vyskytují hlavně v ovoci a v zelenině. Řada z nich patří mezi významné antioxidanty, tedy látky, které mohou bránit škodlivým účinkům tzv. oxidativního stresu. Celkově jde o několik tisíc chemických látek, které se dále rozdělují do podskupin podle své chemické struktury.
Výzkum Harvardovy univerzity se zaměřil specificky na 6 podskupin flavonoidů, jako jsou flavonoly (např. kvercetin v cibuli či kapustě), flavony (např. luteolin v celeru), flavonany (naringenin v pomerančích a grepech), katechiny (v červeném víně nebo jahodách), anthokyany (ostružiny nebo červené zelí) nebo theaflaviny (přítomné v černém čaji).
Které potraviny a skupiny látek dopadly nejlépe?
Vůbec nejsilnější ochranný účinek na mozek by podle studie mohla mít růžičková kapusta. Mezi deseti nejlépe hodnocenými potravinami pak byly ještě jahody, květák, špenát, borůvky, batáty, mrkev, oranžové dýně a ovoce ze skupiny peckovic – švestky, meruňky a broskve.
Nejsilnější souvislost mezi konzumací v potravinách a dobrou funkcí mozku našla studie u flavonů, jen o trochu hůř si vedly flavonany a nad průměrem pak byly ještě anthokyany.
Další kroky budou následovat
Sami autoři výzkumu upozorňují, že šlo jen o tzv. observační studii, která pouze v průběhu času sleduje, jak se vyvíjí zdraví sledovaných osob, a hledá souvislost s jejich životním stylem. Získané výsledky jsou v souladu s předchozími menšími a krátkodobými výzkumy, které naznačovaly souvislost mezi flavonoidy a poznávacími funkcemi mozku. Stále nelze brát výsledky výzkumu jako jednoznačný důkaz pozitivního účinku konkrétních flavonoidů či druhů ovoce a zeleniny.
Čtěte také
Není totiž také jasný přesný mechanismus, jakým tyto látky z ovoce a zeleniny funkce mozku ovlivňují. Je známo, že mohou hrát roli při udržení zdravých cév, což je důležité pro zásobování mozku krví. Některé studie ukazují, že mohou vést ke zvýšení produkce tzv. neurotrofických faktorů, což jsou látky podporující růst mozkových buněk, posilují jejich spojení nebo opravují poškozené nervové buňky. A flavonoidy jsou jakožto antioxidanty spojovány také s protizánětlivými účinky a s ochranou proti hromadění amyloidu, které je charakteristickým průvodním znakem Alzheimerovy choroby.
Proto se dá očekávat, že v dohledné době bude následovat tzv. intervenční studie, ve které se lékaři pokusí prokázat pozitivní účinek flavonoidů prostřednictvím změny jídelníčku účastníků výzkumu.
Češi patří mezi nejhorší v Evropě
Zatímco Světová zdravotnická organizace doporučuje sníst pět malých porcí ovoce a zeleniny za den, téměř polovina lidí v Česku (46 procent) ovoce a zeleninu nejí pravidelně. Doporučenu dávku u nás sní jen zhruba každý desátý člověk. Podle údajů Eurostatu patříme v tomto ohledu mezi nejhorší v Evropě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
