Zbrojnice Karla IV., Vochovská venuše i vzácný porcelán. V Západočeském muzeu v Plzni si každý najde své
Západočeské muzeum v Plzni tvoří několik poboček a hlavní budova v Kopeckého sadech. V muzeu je rozhodně na co se dívat, na své si tady přijde snad úplně každý. Od unikátní městské zbrojnice, kterou založil Karel IV., přes archeologické nálezy až po porcelán a sklo.
„Zbrojnice obsahuje zbraně od konce 14. století, což jsou světové unikáty, až po století 17., tedy po konec třicetileté války,“ uvedl emeritní ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Městská zbrojnice se nachází ve spodní části hlavní budovy a mnohé návštěvníky jistě překvapí svým rozsahem i jedinečnými exponáty.
Hlavní budova muzea nabízí několik stálých expozic, což může být lákadlem zejména pro mimoplzeňské návštěvníky, kteří v muzeu třeba ještě nikdy nebyli, a vždy minimálně 2 časově omezené výstavy, což by mělo zaujmout zejména ty, kteří Západočeské muzeum už víceméně znají, a chtějí se dozvědět něco nového. „Expozice jsou zajímavé a když to zjednoduším, v každém patře je jedna. Například v archeologické části této expozice nejsou jen vystavené exponáty, ale ukazujeme díky audiovizuálním pomůckám i to, jak tyto předměty vznikaly, a to za pomoci experimentální archeologie,“ sdělil ředitel muzea Jiří Orna.
Při pohledu na venuši je patrné, že se jedná o ženu
Právě v této části expozice je vystavena dokonce soška venuše. Ne však Věstonická, ale Vochovská: „Tato venuše je mladší, než ta Věstonická, pochází z období neolitu. Jedná se o hliněnou plastiku, u níž je dosti patrné, že jde o ženu. Nemá tedy tak velkolepé tvary, jako měly venuše ze starších období, ale tento název jí bezesporu přísluší,“ popsal jeden z nespočtu zajímavých předmětů vystavených v muzeu Jiří Orna.
Expozice s názvem Pohledy do minulosti Plzeňského kraje-Historie seznamuje návštěvníky s dějinami 10.-19. století a člověk se tady dozví mnoho zajímavostí, které si může poté snadno propojit se současnými částmi města Plzně, s dnešními ulicemi a zákoutími, která v minulosti měla třeba zcela jiný a mnohdy překvapivý charakter a význam pro zdejší obyvatele, než jaký mají dnes.
V nejvyšším patře budovy muzea si pak na své přijdou zejména dámy, ale nejen ony – nachází se zde expozice Umělecké řemeslo/Užité umění. Návštěvníkům tady jistě budou oči přecházet, najdou tady totiž detailně propracované výtvory, a to jak z našich končin, tak třeba z Blízkého či Dálného východu. „Je to o výrobcích, které svým uměleckým zpracováním přesahují běžnou řemeslnou výrobu. Uměleckoprůmyslové sbírky tedy obsahují sbírky skla, církevního umění, zámečnictví, kovářství, keramiky a porcelánu,“ řekl František Frýda.
Krom hlavní budovy můžete navštívit také plzeňské pobočky ZČM Muzeum loutek, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze a Národopisné muzeum Plzeňska (v současné době z důvodu rekonstrukce uzavřeno). Z těch mimoplzeňských pod ZČM spadá Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a Vodní hamr Dobřív společně s Pamětní síní Jindřicha Mošny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
