S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem středečních Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (od 2010).
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem několik knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (Plzeňská věž převyšuje kopce 2009, K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011, 2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011, 2013; V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, kde se uplatňuji jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje.
Všechny články
-
K osmdesátinám Jana Málka
Originální hudební osobnost, dlouholetý rozhlasový režisér, experimentátor na poli elektroakustiky i vážný skladatel se smyslem pro vtip. Tím vším je osmdesátník Jan Málek.
-
Historie kamenictví v Čechách
Šutrácká halenka, ta je tuze tenká, pod ní se vyspala, poctivost ztratila nejedna panenka. Tak začíná tradiční hymna studentů hořické kamenické a sochařské školy.
-
Svatba na jevišti
V rámci svého cyklu "Plzeňsko v lidové písni" uvádí Zdeněk Vejvoda další část věnovanou "svatbě na jevišti".
-
Píšťala, štěbenec, veselé dřevo. Klarinet v české lidové hudbě nesměl chybět!
Od konce 17. století je součástí nejrůznějších hudebních uskupení dřevěný dechový nástroj klarinet. Svoje důležité místo má i v hudbě lidové, včetně té české a moravské.
-
Zlaté ruce starých českých zlatníků
Kostelní číše, pečetě, prsteny a náramky, zlatem zdobená zbroj, spony, knoflíky a dokonce i hodiny. Umělecké výrobky starých českých zlatníků jsou pokladem.
-
Čáp nebo vrána? Narození a dětství v lidové kultuře 3
Jak mají rodiče dítěti oznámit narození mladšího sourozence? Přiletí do chalupy čáp, anebo vrána? Lze magickými prostředky ovlivnit pohlaví nenarozeného dítěte?
-
Vlastenectví ve starých českých reklamách
Fenomén vlastenecké reklamy se v českých zemích začal rozvíjet na přelomu 19. a 20. století. Pod heslem „svůj k svému" a s využitím národních symbolů oslovoval zákazníky.
-
Oheň v tradiční lidové obřadnosti
Oheň podle zkušeností našich předků ochraňoval člověka před démony, čarodějnicemi a nemocemi. Lidová víra rozlišovala oheň dřevěný, nebeský, velikonoční či svatojánský.
-
Plzeňsko v lidové písni - Královská korunovace 1836
Do víru velkolepých oslav pražské královské korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého nás zve Špalíček lidových písní se Zdeňkem Vejvodou.
-
Šťastný - nešťastný Valentin
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna, tvrdí stará pranostika. Zároveň ale výroční den tohoto světce nenechává chladnými milence na celém světě.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- …
- následující ›
- poslední »