S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (2010–2022) a internetového rádia a podcastů o lidové hudbě na portálu iFolklor.cz.
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na hudební folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem řadu knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011–2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011–2013, V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015, Rokycansko a Plzeňsko v lidových písních 2021, Dyby dveře mluvit mohly 2025) či odbornou monografii Česká lidová píseň (s L. Tyllnerem 2019). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem (s D. Bártou a J. Kunešem) spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje a v roce 2019 jsme společně obnovili činnost Plzeňského lidového souboru.
Všechny články
-
Nastaly dlouhé večery. Přijměte pozvání na přástky
Dlouhé zimní večery jsou jako stvořené k drobné domácí práci a ještě před sto padesáti lety byly na venkově vyhrazeny společným přástkám.
-
Křtiny a další obyčeje spojené s narozením a dětstvím v lidové kultuře
Na křtiny, bohatou hostinu bezprostředně navazující na obřady v kostele, se obvykle sjelo široké příbuzenstvo. Opulentní hody neměly daleko k těm posvícenským.
-
Připomeňme si národopisce a folkloristu K.J. Erbena
Před 150 lety zemřel básník, spisovatel a sběratel lidových písní, pohádek a pověstí Karel Jaromír Erben.
-
Martinské účtování a hodování
Martinský svátek býval ještě v 19. století důležitým dnem skládání účtů, vyrovnání závazků v obci, pro čeleď termínem ukončení služebního roku, ale také svátkem hodování
-
Německá lidová hudba ze Šumavy
V plzeňském studiu Českého rozhlasu vznikly v projektu Folklor v regionech nové snímky německé lidové hudby z oblasti Pošumaví.
-
Polka je stále oblíbená
Špalíček lidových písní potěší všechny milovníky tance, který dodnes žije v naší zemi čilým životem.
-
Malé dějiny vozu: kapitolka z dějin dopravy
První doklady o využití vozu v českých zemích sahají do pravěku. Počínaje raným středověkem dokládají podobu vozu na našem území ikonografické památky i písemné zprávy.
-
Strašidelné pověsti plzeňské ze sbírky Jaroslava Schiebla
Novinář a spisovatel Jaroslav Schiebl zpovídal na počátku minulého století pamětníky a zapisoval vyprávění o strašidlech, zvláštních úkazech a neuvěřitelných příhodách.
-
Nové nahrávky Janečkova kvarteta
Mladou hudební skupinu z Plzně představí Zdeněk Vejvoda. Ve 2. polovině pořadu uslyšíte starší nahrávky seskupení kolem houslisty Martina Kaplana a violisty Josefa Fialy.
-
Svaté kmotrovství (Narození a dětství v lidové kultuře 12)
Svatým kmotrovstvím vznikal trvalý závazek vůči narozenému dítěti a jeho rodině. Jeho závažnosti odpovídala i obřadní forma, kterou byly vybrané osoby o tuto službu žádány.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- …
- následující ›
- poslední »