Zubní nitě. Pomocník, nebo zbytečnost?
Že si máme zuby pravidelně čistit kartáčkem a pastou, to ví u nás každé malé dítě. V některých koupelnách ale navíc najdete i zubní nitě. Jestli našemu chrupu prospívají, nebo ne, o tom se odborníci dodnes přou.
Zubní nitě doporučuje řada stomatologů v oblasti péče o mezizubní prostory, ať už před spaním po vyčištění zubů kartáčkem nebo během dne pro odstranění zbytků potravy. Kreativita výrobců nezná mezí, a tak se dnes dentální nitě či vlákna vyrábějí z řady materiálů od nylonu až po fluorované plasty na bázi teflonu. Některé jsou voskované, aby lépe klouzaly po povrchu zubu. Nevoskované mají pro změnu vyšší stírací schopnost. Některé zubní nitě bývají napuštěné chemickými látkami s antibakteriálním účinkem, jiné obsahují například vitaminy C nebo E, fluoridy nebo dokonce příchutě, nejčastěji máty nebo mentolu, ale třeba taky bergamotu nebo limetky. Pro začátečníky nebo méně zručné zákazníky výrobci prodávají i speciální držáky zubních nití.
Spor o účinnost
Ačkoliv obchod s dentálními vlákny kvete už po desítky let, spor se stále vede o jejich smysl, respektive účinnost. V roce 2011 si na zubní nitě „posvítila“ nevládní nezisková organizace COCHRANE, která ověřuje vědecké důkazy v oblasti rozličných postupů a přípravků pro ochranu lidského zdraví. Skupina odborníků zhodnotila dostupné studie, které se týkají účinnosti zubních nití z hlediska prevence zubního kazu a stavu dásní. Celkem našla jenom 12 studií, kterých se dohromady účastnilo asi jen tisíc lidí a které porovnávaly efekt běžného čištění zubu kartáčkem s tím, kdy bylo kombinováno ještě s použitím zubní nitě. Na základě těchto studií odborníci došli k hodnocení, že existují jen slabé a velmi nespolehlivé důkazy pro to, že používání dentálních nití po dobu jednoho nebo tří měsíců snížilo množství zubního plaku.
Fluor ve vodě už dnešní děti neznají. Co na to jejich zuby?
Fluoridace vody u nás bývala běžnou praxí a možná jste také ve svém okolí zaznamenali debaty o tom, jestli náhodou její ukončení nemohlo vést k větší kazivosti zubů. Podle odborníků není k přidávání fluoru do vody důvod.
Americká dentální asociace ale i nadále používání zubních nití doporučuje. A to i přesto, že v roce 2015 skupina německých a holandských odborníků zveřejnila meta-analýzu dostupných studií o použití různých technik čištění mezizubních prostor z hlediska rizika vzniku zánětu dásní. Ve svém závěru konstatovali, že většina dostupných studii selhala z hlediska prokázání toho, že by čištění zubních nití bylo efektivní z hlediska odstranění zubního plaku.
Uvolňují některé nitě nebezpečné fluorované chemikálie?
Olej do ohně sporu o zubní nitě přilila počátkem roku 2019 studie, která u 178 amerických žen středního věku analyzovala možné zdroje nebezpečných fluorovaných uhlovodíků (PFAS) v jejich krvi. Per- a polyfluorované chemikálie přetrvávají dlouhodobě v lidském organismu (jsou perzistentní), mohou se v něm hromadit a narušovat metabolismus. Studie kromě dalších možných zdrojů vystavení těmto látkám naznačuje i souvislost s pravidelným používáním některých zubních nití, které obsahují fluorované plasty.
Co je zubní plak a jak nám škodí?
Jako zubní plak nebo mikrobiální povlak se označuje tenká vrstva měkké hmoty, které se tvoří na povrchu zubů a dásní. Na čistém zubu se nejprve uchycují aerobní bakterie, například Streptococcus mutans nebo Lactobacilus, které vytvářejí hmotu tvořenou složitými cukry (polysacharidy). Později se k nim přidávají i anaerobní mikroorganismy a vytvářejí poměrně složitou vrstevnatou strukturu.
Zubní plak je chemicky aktivní. Vznikají v něm organické kyseliny, které vedou k odvápňování skloviny a startují vznik zubního kazu. Uvolňují se sirovodík a amoniak, které poškozují závěsný aparát zubů neboli parodont a způsobují zápach dechu. V zubním plaku se vyskytují i enzymy jako kolagenázy nebo proteázy, které narušují pojivou tkáň.
Mineralizací zubního plaku pak vzniká zubní kámen, který se tvoří nejčastěji na jazykové straně dolních předních zubů, případně na tvářových plochách zadních zubů. Zubní kámen podobně jako plak přispívá ke vzniku zánětu dásní (gingivitida), případně až parodontózy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.