Zvířátko s názvem rychlý jazyk vám svými bodlinami způsobí lehké brnění
Ježuru novoguinejskou návštěvníci plzeňské zoologické zahrady jen tak neuvidí. Tento živočich totiž potřebuje zejména kvůli rozmnožování ještě o něco větší klid, než ostatní obyvatelé zoo. Ošetřovatelé se tak o ježuru starají v zázemí pro chov zvířat.
„Ježury novoguinejské jsou velmi specifické pro chov také kvůli tomu, že mají noční aktivitu. Tudíž i kdyby tato zvířata byla v návštěvnické části, bylo by velmi těžké vytvořit podmínky, které by vyhovovaly jim i návštěvníkům,“ řekla v úvodu chovatelka malých savců Kristýna Rothová, která pokračovala:
„Nejsou to běžní chovanci v zoologických zahradách obecně, jsou poměrně vzácní. Každodenní práce s nimi nespočívá v nějakém sáhodlouhém krmení nebo nadstandardní péči, jde o to, že jejich reprodukční cyklus je opravdu náročný, kdy jsou choulostiví na otřesy a vyrušení. Ježury jsou poměrně dlouhověké. I když se jedná o zvíře vážící okolo 3 kg, dožívá se až 50 let. To znamená, že vcelku pozdě pohlavně dospívá.“
Ježura snáší vejce
Ježura pochází z Austrálie, ale nejde jen o pevninskou část, žije také na Nové Guinei a Tasmánii. „Řada lidí si ji plete s ježkem. Ona tak opravdu vypadá, je to bodlinatá koule se špičatým čenichem. S ježkem má však společné jen to, že je hmyzožravá. Spíše bychom ji mohli přirovnat k hrabáči nebo mravenečníkovi, jelikož v Austrálii a přilehlých ostrovech plní úlohu hmyzožravce, kdy se živí termity,“ sdělila Rothová.
Tachyglossus je pak latinským názvem tohoto roztomilého zvířátka. „V překladu to znamená rychlý jazyk. Ježura nemá příliš velkou tlamu a živí se rychlými pohyby jazyka, na který nalepuje právě termity. Nejde ani o klasického savce, patří do řádu ptakořitných a snáší vejce,“ dodala chovatelka.
Dokáže přežít i požár
Bodliny ježuru chrání před vším možným: „Je to jedno z nejodolnějších zvířat Austrálie. Zahrabe se a vklíní do nějaké skuliny, odkud je pro predátory téměř nemožné ježuru vydolovat. Toto zvíře dokonce mnohdy dokáže přečkat i požár, v Austrálii poměrně běžný jev. Během požáru se schová třeba ve vombatí noře, ale byly popsány i ohořelé ostny ježur, kdy ježura přečkala i celkem silné požáry přímo ve spáleništi.
Jejich bodliny jsou jedny z nejšpičatějších vůbec. Způsobují lehké brnění a když manipulujete s ježurou bez rukavic, tak opravdu minimálně ještě 2 dny poté o tom víte,“ podotkla Kristýna Rothová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.