Alternativní označení Vánoc
Pomalu se blíží Vánoce – svátky, pro které se kromě právě zmíněného označení užívá také řada jiných, která vyplývají z toho, jaké Vánoce jsou a jak je vnímáme a prožíváme. Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český pro dnešní jazykový koutek sestavil výběr právě takových alternativních označení Vánoc.
Začít bychom mohli třeba pojmenováními spíše věcného charakteru a k těm citově zabarveným přejít později. Určitě neprozradím nic netušeného, když řeknu, že Vánoce se po světě slaví různým způsobem a vycházejí z různých tradic, zejména náboženských. Čistě podle frekvence příslušného přívlastku v češtině bychom do této skupiny mohli zařadit rozlišení na Vánoce křesťanské a pravoslavné.
A teď přijdou ta osobnější?
Ještě myslím můžeme chvíli zůstat u těch věcnějších, i když hodnoty a postoje už v nich budou znát o něco víc. Na Vánocích máme tradičně rádi, když jsou bílé, a nikoliv na blátě; s napětím každý rok očekáváme, jestli budeme mít štěstí na Vánoce se sněhem, nebo je prožijeme bez něj, což se nám poslední dobou stává bohužel stále častěji. Čistě věcně také můžeme Vánoce popisovat podle toho, kde je kdo jak prožívá nebo prožíval, takže na speciálních prohlídkách můžeme zjistit, jak se slaví Vánoce třeba na zámku, v klášteře nebo v jiném památkovém či církevním objektu apod. To je opět čistě z hlediska frekvence takových označení v jazyce velmi časté.
Když se řekne „Vánoce na zámku“, tak už přece jen cítíme nějakou zvláštní atmosféru…
Ano, přesně tak. Když už jsme u té atmosféry, tak tu určitě cítíme třeba i ze spojení, jako jsou naše české Vánoce, což je často zmiňované v protikladu k americkým Vánocům, dále z označení staročeské Vánoce nebo tradiční Vánoce. Na vysloveně osobní notu pak asi zahrají spojení jako nejkrásnější svátky v roce nebo svátky radosti/klidu/pohody/míru, ze kterých je už znát, co máme na Vánocích nejraději.
Také si často navzájem přejeme „veselé“ nebo „šťastné“ Vánoce. To by do okruhu toho osobního možná také patřilo?
Určitě ano. Kromě toho mě ještě napadá, že si přáváme také Vánoce klidné nebo pohodové; zejména v komunitách věřících pak Vánoce požehnané. A ještě bych poukázat na jednu zajímavost. Když o Vánocích mluvíme jako o svátcích klidu a míru, nemyslíme tím mír jako stav bez boje ve válce, ale obecně jako stav bez svárů, hádek apod. Jako stav poklidu, pohody nebo vyrovnanosti. V tomto významu se slovo mír používá právě jen v ustálených spojeních nebo v beletrii. Mám tu jako příklad větu jeho nová kniha je přímo obhajobou klidu a míru v duši. A teď už opravdu nezbývá než popřát posluchačům krásné, šťastné a veselé Vánoce plné klidu a míru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.