BPA je mnohem nebezpečnější, než se myslelo. V kojeneckých lahvích a na účtenkách už není. A co dál?

10. únor 2022

Bisfenol A je chemická látka, která už po léta vzbuzuje kontroverze. Mimo jiné i proto, že se používá v potravinářském průmyslu. Z některých výrobků už tedy zmizela. Podle nejnovějšího hodnocení evropských expertů je ale BPA podstatně nebezpečnější, než se úřady původně domnívaly.

MUDr. Miroslav Šuta

Mezi toxikology, lékaři, politiky a průmyslem se vede spor o (ne)bezpečnost bisfenolu A už několik desetiletí. Protože jde o látku s nízkou toxicitou, našla uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu a její výroba i spotřeba dlouhou dobu stoupala. Varování odborníků přišlo ve chvíli, kdy se v pokusech na zvířatech ukázalo, že bisfenol A napodobuje vlastnosti ženských hormonů estrogenů a mohl by patřit mezi látky, které narušují hormonální systém (endokrinní disruptory).

Nové výzkumy ukazují, že bisfenol A je nebezpečnější, než byl v minulosti průmysl ochoten připustit. Proto bylo zakázáno jeho používání v určitých výrobcích a proto také odborníci přehodnocují dávku, která by pro člověka měla být bezpečná.

Co je bisfenol A a k čemu se používá?

Bisfenol A (BPA) je velmi významná průmyslová chemikálie, které se na světě každý rok vyrobí několik miliónů tun. Slouží hlavně jako surovina pro výrobu polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic.

Z polykarbonátových plastů se v minulosti vyráběly např. CD nebo DVD nosiče, dnes třeba lahve na nápoje a potraviny, například část nádobí určeného pro mikrovlnné trouby nebo některé dávkovače vody užívané v úřadech a firmách. Bisfenol A může být součástí některých materiálů ve stomatologii a používá se i k výrobě ochranných laků, kterými se potahují vnitřní povrchy konzerv nebo nápojových plechovek. BPA se může uvolňovat také z epoxidových pryskyřic používaných například pro některé typy podlahových krytin, lepidel, barev, tmelů, nebo z tištěných spojů v elektronice.

Bisfenol A na černé listině

Když bylo prokázáno, že z polykarbonátových plastů se bisfenol A může v určitém množství uvolňovat, Evropská unie v roce 2011 zakázala prodej kojeneckých láhví s jeho obsahem.

Čtěte také

V roce 2016 Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zařadila bisfenol A mezi látky vzbuzující mimořádné obavy, a to vzhledem k zjištění, že jde o látku reprotoxickou, tedy že může narušovat rozmnožování. V roce 2017 byl bisfenol A zařazen Evropskou unií mezi tzv. endokrinní disruptory, tedy látky schopné narušovat hormonální systém člověka. Tehdy unie uznala vědecké důkazy, že BPA napodobuje chování ženských hormonů estrogenů.

Od roku 2020 vstoupil v Evropské unii v platnost zákaz používání bisfenolu A v povrchové vrstvě termopapírů, které se využívaly třeba pro tisk vlakových či autobusových jízdenek, palubních vstupenek na letištích, potvrzení v bankomatech nebo účtenek v supermarketech.

Milionkrát nebezpečnější, než se předpokládalo?

Když v roce 2015 provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hodnocení bisfenolu A, snížil tolerovaný denní příjem (TDI) této látky více než desetkrát z 50 na 4 mikrogramy na kilogram tělesné hmotnosti za den. Tehdejší hodnocení ale sami odborníci, kteří je zpracovali, označili za dočasné, protože jim chyběly některé podstatné informace o BPA.

Čtěte také

V prosinci roku 2021 zveřejnili evropští odborníci návrh nového hodnocení (ne)bezpečnosti bisfenolu A a doporučili dramaticky přehodnotit množství chemikálie, které ještě nepoškozuje lidské zdraví. Tolerovanou denní dávku navrhli snížit z 4 mikrogramů/kg/den na 0,04 nanogramu/kg/den – tedy 100 000 krát! Důvodem pro tak dramatické přehodnocení pohledu na nebezpečnost bisfenolu A byly výsledky nových vědeckých studií o jeho vlivu na imunitní systém, který se projevil v pokusech se zvířaty. Bisfenol A totiž zvyšuje množství určitého typu bílých krvinek, které hrají významnou roli v mechanismech buněčné imunity, což by mohlo vést ke vzniku alergických zánětů.

Vezmeme-li v potaz přehodnocení z roku 2015, tak během pouhých 7 let se přijatelné množství bisfenolu snížilo více než milionkrát! Podle odhadu EFSA lidé všech věkových skupin průměrně vystavených této látce dnes překračují hodnotu nově navržené tolerované denní dávky, což vzbuzuje obavy z nežádoucích účinků na zdraví.

Vyhánění čerta A ďáblem B?

Zákazy použití bisfenolu A v kojeneckých lahvích nebo termopapírech vedly průmysl v mnoha případech k jeho nahrazení velmi podobnými chemickými sloučeninami, například bisfenoly B, C, F, S, AZ, AF a dalšími. Pro průmysl je výhodné, že tyto látky mají velmi podobné vlastnosti, a tak mohou snadno nahradit zakázaný BPA ve výrobcích. Bohužel se ukazuje, že se podobají zakázané chemikálii nejen vlastnostmi vhodnými pro výrobu, ale také tím, jak mohou být nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Švédská agentura pro chemické látky KEMI ve své studii z roku 2017 popsala 37 sloučenin patřících mezi bisfenoly, které podobně jako BPA mají schopnost napodobovat chování estrogenních hormonů a které tedy patrně také budou zařazeny mezi látky narušující hormonální systém.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.