Hrozí nám rakovina z PET lahví? Uvolňuje ze z nich bisfenol A?

Nepravdivá zpráva pravděpodobně vznikla tím, že si lidé popletli dva různé plasty. Bisfenol A se totiž používá k výrobě jiných typů plastů, a to tzv. epoxidových pryskyřic a polykarbonátů. Z nich se látka může v určitém množství uvolňovat. Evropská unie proto například v roce 2011 zakázala prodej kojeneckých láhví, které bisfenol obsahovaly.

Co je vlastně bisfenol A?

Chemická sloučenina, která od poloviny 20. století patří mezi velmi významné komodity v chemickém průmyslu a při výrobě plastů. Za rok se bisfenolu A na světě vyrobí několik miliónů tun. Jako spotřebitelé se s látkou setkáváme nejčastěji v podobě polykarbonátových plastů, ze kterých se vyrábějí například CD a DVD nosiče, lahve na nápoje nebo nádoby na potraviny. Může však být také součástí některých zubních plomb a používá se i k výrobě ochranných laků, kterými se potahují vnitřní povrchy konzerv nebo nápojových plechovek.Bisfenol A je také součástí povrchové vrstvy termopapírů, které se využívají třeba pro tisk vlakových nebo autobusových jízdenek, palubních vstupenek na letištích, potvrzení v bankomatech nebo účtenek v supermarketech.

Kontaminace prostředí i živých organismů

Z různých typů výrobků se bisfenol A může uvolňovat do prostředí. Oborníci ho nalezli v prachu z domácností, v nápojích a v potravinách, ale také třeba v říční vodě, v sedimentech na dně přehrad nebo v tělech některých živočichů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje pro člověka konzumace nápojů a potravin hlavní zdroj vystavení bisfenolu A. Provedené průzkumy ukazují, že se v určitém množství nachází v tělech velké většiny lidí.

Výhodou bisfenol A je, že se v těle poměrně rychle mění na biologicky neaktivní metabolit, který je z těla vylučován. Ale vyvíjející se organismus novorozenců a malých dětí nemá schopnost odstranit bisfenol A z těla stejně rychle jako organismus dospělých. To bylo také hlavní důvodem, který vedl k zákazu kojeneckých lahví s bisfenolem A v zemích EU.

Tlusté myši varují

V posledních letech některé vědecké studie prováděné na zvířatech poukázaly na množnost, že vystavení nízkým dávkám bisfenolu A by mohlo hrát roli při vzniku vážných onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka nebo rakovina prsu.
Například vystavení březích myší bisfenolu A vedlo k velmi nízké porodní hmotnosti mláďat, která ale po narození velmi rychle přibývala na váze a během jediného týdne svou hmotnost zdvojnásobila. Někteří odborníci se proto domnívají, vystavení bisfenolu během vývoje plodu v děloze může zvyšovat riziko obezity v dospělosti. Je také známo, že bisfenol A může v tělech živočichů působit podobně jako ženské pohlavní hormony estrogeny a že může narušovat hormonální rovnováhu v organismu.

Kdy je bisfenol ještě bezpečný? A kdy už ne?

Doposud nepanuje jednoznačná shoda na tom, v jakém množství bisfenol A představuje problém pro lidské zdraví a zda dávky, kterým jsou lidé vystaveni vlivem kontaminace prostředí, už představují problém, či nikoli.

Nejvyšší evropskou autoritou v oblasti chemických látek v souvislosti s potravinami je Evropská agentura pro bezpečnosti potravin (EFSA), která se bisfenolem A zabývala už několikrát. EFSA ve svých stanoviscích uznává skutečnost, že bisfenol A je chemická látka se schopností narušovat funkci hormonů, ale stávající vystavení lidí (včetně malých dětí) bisfenolu A považuje za přijatelné.

Nicméně epidemiologické studie, které upozorňují na možnou souvislost mezi vystavení bisfenolu A a výskytem různých zdravotních problémů jsou EFSA odmítány z principiálních důvodů, neboť neprokazují jednoznačně vztah mezi příčinou a důsledkem. Stanovisko EFSA z roku 2010 také uvádí, že ani její expertní panel nebyl při svém rozhodování jednotný, neboť jeden z jeho členů vyjádřil znepokojení týkající se možných účinků nízkých dávek bisfenolu A.