Chemie v řasenkách. Na co si dát pozor?

3. leden 2018
Řasenka (ilustrační foto)

Řasenky patří k základnímu kosmetickému vybavení moderní ženy. Možná vás překvapí, že lidé si barvili řasy a obočí už minimálně před šesti tisíci lety a zřejmě tomu přikládali nejen estetický, ale i náboženský význam. Oko je každopádně velice citlivý orgán a je dobré vědět, před kterými látkami se mít při výběru řasenky na pozoru.

Z čeho se vyrábějí dnešní řasenky?

Moderní podoba tohoto kosmetického výrobku se objevila až v 19. století a je spojena se jménem britského chemika a podnikatele francouzského původu Eugena Rimmela. Dnes se pro výrobu řasenky používají například barviva na bázi oxidů železa nebo oxidu titaničitého, oleje (lněný, ricinový, eukalyptový) a vosky (parafín, včelí nebo karnaubský), ale také konzervanty (například parabeny), emulgátory (metylcelulóza), parfémové látky, antioxidanty a další látky.


Řasenka je stará minimálně 6 tisíc let a nesloužila jen okrase
Archeologové našli doklady, že lidé používali řasenky ve starověkém Egyptě už nejméně před 6 tisící lety. Řasenku tehdy používali ženy i muži. A zřejmě neměla jen kosmetický smysl, ale měla i jakýsi duchovní či náboženský význam. Pravděpodobně měla chránit duši člověka a poskytovat mu ochranu před zlými duchy. Pro barvení řas se tehdy používala směs minerálů – antimonitu, galenitu, malachitu - se sazemi, dřevěným uhlí a medem. Z Egypta se později užívání řasenky rozšířilo do starověkého Řecka, Říma a Babylonu.

Alergeny v řasenkách

Chloroxylenon (PCMX) se používá jako konzervant v kosmetice nebo jako antiseptická a dezinfekční látka, například ve zdravotnictví i v domácnostech. Je vysoce toxický pro ryby a kočky. U člověka může způsobit podráždění kůže a je považován za kontaktní alergen.

Imidazolidinyl urea (Germal 115) je syntetická látka používaná jako antimikrobiální konzervační látka, která prodlužuje životnost výrobků. U citlivých osob může vyvolávat alergickou reakci.

Jodpropynyl butylkarbamát (IPBC) je poměrně obvyklé syntetické konzervační činidlo s baktericidními účinky, které je poměrně často používání jak v kosmetice, tak v technických tekutinách jako jsou chladící nebo hydraulické emulze, barvy nebo přípravky na konzervaci dřeva. Riziko vyvolání alergie existuje zvláště u lidí senzitivních na jod.

Látky, které narušují hormonální systém

Parabeny patří mezi nejběžnější konzervační činidla v kosmetice, která zaručují její dlouhou trvanlivost. Akutní toxicita parabenů je nízká, u citlivých osob mohou vyvolat dermatitidu. V případě propylparabenu a butylparabenu byla prokázána schopnost napodobovat chování ženských pohlavních hormonů estrogenů. Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) pro zařadil propyl- a butylparaben mezi chemikálie, které by měly být ve spotřebním zboží urychleně nahrazeny bezpečnějšími alternativami. Evropská unie použití některých parabenů zakázala (např. isobutylparaben) a u propylparabenu a butylparabenu snížila maximální povolené koncentrace.

Butylhydroxytoulen (BHT) je syntetický antioxidant hojně používaný v kosmetickém průmyslu jako konzervační činidlo a stabilizátor. Používá se také jako potravinářské aditivum neboli „éčko“ s kódem E321. Některé studie ukazují možnost ovlivnění funkce štítné žlázy, varlat a růstových hormonů pokusných zvířat, u kterých byly pozorovány změny vývoje a růstu, snížení plodnosti atd. Studie na zvířatech ukazují, že je schopen ovlivňovat funkci důležitých enzymů v játrech a v plicích. Proto Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) zařadil BHT mezi chemikálie, které by měly být ve spotřebním zboží urychleně nahrazeny bezpečnějšími alternativami.

Cyklopentasiloxan (D5) je syntetický silikon, který se používá zejména ve vlasové kosmetice jako přísada dodávající lesk, usnadňující rozčesávání a zabraňující vznik elektrostatického náboje. Některé studie na pokusných zvířatech naznačují možnost, že narušuje hormonální systém. Může také obsahovat příměs podobné chemikálie cyklotetrasiloxanu (D4), která je v Evropské unii klasifikována jako látka toxická pro reprodukci.

Stahování nebezpečných výrobků a výsledky spotřebitelských testů

Řasenky patří mezi kosmetiku, která je poměrně často stahovaná z trhu jako nebezpečný výrobek. Nicméně to obvykle nebývá kvůli obsahu nebezpečných chemikálií, ale proto, že výrobci či prodejci řasenek nesplnili podmínky, které vyplývají z evropské směrnice o kosmetice. Tedy například z toho důvodu, že řasenky nebyly opatřeny informacemi o svém složení, trvanlivosti a podobně.

V listopadu loňského roku zveřejnila Dánská spotřebitelská ráda nezávislý test 55 různých druhu řasenek od těch nejlevnějších až po nejdražší na trhu. Ve svém hodnocení je rozdělila do 3 skupin, přičemž do nejlépe hodnocené kategorie zařadila 23 výrobků. Do prostřední skupiny pak 16 výrobků, například ty, které obsahují parfémové látky s možnými alergeny. Nejhůře hodnocenou skupinu tvořilo 16 řasenek, které obsahovaly třeba látky podezřelé z narušování hormonálního systému. Výsledky testu v angličtině najdete v případě zájmu zde.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení
  • Před nákupem řasenky si pročtěte veškeré informace na obalu.
  • Pokud na výrobku nebo jeho obalu není uveden výrobce, chemické složení, stanovená doba spotřeby, určitě si ho nekupujte.
  • Nekupujte ani používejte výrobky s prošlou dobou spotřeby, byť by byly nabízeny se slevou.
  • Holčičky se snaží napodobovat své maminky nebo celebrity, ale řasenky ani jiná kosmetika dětem do rukou nepatří.
  • Zvláště opatrné při výběru řasenek (ale i jiné kosmetiky) by měly být těhotně a kojící ženy.
  • Některé chemické látky totiž mohou pronikat placentou do těla vyvíjejícího se plodu nebo do mateřského mléka a následně ovlivňovat vývoj kojence nebo ještě nenarozeného dítěte.