Čím větší obezita, tím vyšší riziko některých nádorů

13. červen 2017

Výskyt obezity dlouhodobě na vzestupu, k tomu rakovina jako jedna z hlavních příčin úmrtí. Tyto dvě skutečnosti přiměly odborníky k tomu, aby mezi nimi začali hledat možnou souvislost. A v řadě případů pro ni skutečně mají silné důkazy. Někdy navíc platí: čím větší tloušťka, tím větší riziko nádoru.

Skupina expertů z několika britských odborných pracovišť ve spolupráci s kolegy z Řecka a z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) kriticky zhodnotila výsledky více než 200 dostupných studií (tzv. meta-analýz), které zkoumaly možnou souvislost mezi obezitou a výskytem 36 typů rakoviny.


Početné meta-analýzy jednotlivých dílčích studií podporují spojitost mezi vysokou tělesnou hmotností a zvýšeným rizikem vzniku několika typů rakoviny nebo zvýšenou úmrtnosti na ně. Uvedené souvislosti mohou být příčinné, ale u některých typů malignit mohou být zatíženy chybami, které mohou zveličovat vliv obezity na výskyt rakoviny a úmrtnost na ni.

Výsledky analýzy, které zveřejnil počátkem letošního roku prestižní lékařský časopis British Medical Journal, podporují souvislost mezi obezitou a jedenácti typy rakoviny (z 36 studovaných). Převážně se jedná o rakovinu zažívacích orgánů a u žen o malignity související s hormony. Autoři konstatují, že souvislost může existovat i u jiných typů rakoviny, ale že v těchto případech přetrvává značná nejistota.

Závěry kritické analýzy nabízejí silné důkazy pro to, že vyšší hodnota BMI je spojena vyšším rizikem vzniku rakoviny například u adenokarcinomu jícnu, rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů, u rakoviny žlučových cest a slinivky břišní, u zhoubných nádorů výstelky dělohy (karcinom endometria) u žen ve věku před menopauzou, u rakoviny ledvin a u nádorového onemocnění určitého typu bílých krvinek (mnohočetný myelom). Silné důkazy podle této analýzy podporují také souvislost mezi obezitou a rakovinou vaječníků, žlučníku a česla žaludku (přechod mezi žaludkem a jícnem).

Větší obezita = vyšší riziko rakoviny

Autoři analýzy došli také k zajímavému závěru, že nezáleží jenom na tom, zda jsou lidé obézní, ale i na tom, jak závažná jejich obezita je. Studie uvádí, že zvýšení rizika se lišilo u různých typů rakoviny a že riziko roste s každým pásmem obezity, tedy pro každých 5 bodů BMI. Nejméně je to v případě nádorů konečníku, kde se zvyšuje riziko o 9% v každém pásmu. Naopak nejvíce v případě rakoviny žlučových cest, a to o celých 56% na každých 5 bodů BMI.


Co je to obezita a jak se stanovuje?
Jako obezita se označuje nadměrné zmnožení tukové tkáně v těle. Stupeň nadváhy se nejčastěji stanovuje na základě tzv. indexu tělesné hmotnosti, který udává poměr hmotností a druhou mocninou výšky člověka. Pro tento index se běžně používá zkratka BMI z anglického termínu „body mass index“.

Za zdravou váhu se považuje to, pokud s Váš BMI pohybuje v hodnotách mezi 18,5 a 25. Hodnoty od 25 do 30 se označují jako nadváha. O obezitě prvního stupně se mluví v případě hodnot mezi 30 a 35. V případě hodnot 35 až 40 jde o obezitu druhého stupně a pokud index tělesné hmotnosti přesáhne 40, jde o tzv. morbidní obezitu neboli obezitu 3 stupně.

BMI už lékařům nestačí

Kromě známého BMI existují i jiné parametry, které se používají pro hodnocení obezity a zdravotních rizik s ní spojených. Jedná se zejména o poměr mezi výškou postavy a obvodem pasu, pro který se používá zkratek WHtR nebo WSR z anglických názvu „waist-to-heitht ratio“či „waist-to-stature ratio“. Nově se také stanovuje poměr mezi obvodem pasu a boků, pro který se používá zkratky WHR z anglického „waist-hip ratio/.

Tyto parametry se jeví jako vhodnější, protože by kromě hodnocení obezity mohly sloužit také k lepšímu odhadu zdravotních rizik, zejména v oblasti onemocnění srdce a cév. Nevýhodou BMI totiž je skutečnost, že nezohledňuje to, jakou část tělesné hmotnosti tvoří svalová hmota a jakou tuková tkáň. Nově zaváděné poměry také více zohledňují nahromadění tukové tkáně v oblasti břicha, které je z mnoha ohledů považováno za nejrizikovější.

Z těžknutí si těžkou hlavu neděláme. Statistiky ale varují

Podle údajů Státního zdravotního ústavu má v České republice více než 60% obyvatel vyšší hmotnost než je považována za zdravé, u mužů je to dokonce přes 70%. Téměř každý druhý člověk u nás trpí nadváhou a každý čtvrtý pak některým typem obezity. U mužů je to dokonce 29%.


Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Zajímavé je i zjištění, že asi třetina lidí svou nadváhu podceňuje, což bylo zjišťováno při porovnání hodnot, které lidé udávali do dotazníku a které byly ověřeny měřením. Smutnou skutečnosti je, že lékaři od 90. let minulého století pozorují nepříznivý trend, neboť roste počet obézních lidí ve společnosti.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

  • Spočítejte si svůj index tělesné hmotnosti BMI.
  • Pokud trpíte obezitou, poraďte se s praktickým lékařem nebo navštivte obezitologickou poradnu.
  • Nespoléhejte na „zaručené“ rady z internetu ani na komerční diety nabízející rychlé zhubnutí.
  • Zařaďte do svého denního režimu pravidelnou fyzickou aktivitu. Nemusíte nutně sportovat, stačí například pravidelně místo výtahu použít schodiště. Nebo může jít například o svižnou chůzi při cestě ze zaměstnání nebo na nákup.
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.