Co je správně? Odložit něco na zítra nebo na zítřek?

2. květen 2022

„Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra“ – nebo „na zítřek“? To je další zajímavý  posluchačský dotaz.

Pokud jde o „správnou podobu“ frazému, slovníky hovoří jasně a zachycují znění co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Je ale běžné, že se frazémy v praxi vyskytují v určitých obměnách, a platí to i pro neodkládání na zítra nebo na zítřek. Proto musíme pro úplnost také říct, že v praxi se vyskytuje nejen konkurence na zítra × na zítřek, ale také obměna slovesa: co můžeš udělat dnes, ne neodkládej, jak uvádí slovník, ale také nenechávej na zítra nebo na zítřek. Je to prostě lidová moudrost, proto se různé obměny, které nepozměňují její smysl, snesou.

Kdy se máme mít na pozoru?

Platí, že zatímco v běžném denním neformálním hovoru můžeme říct co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra, aniž bychom signalizovali nepatřičnost, v nějakém vysoce prestižním veřejném a závažném projevu se většinou u podobných frazémů vyjadřuje určitý odstup. Uvede se tu třeba slovy jak praví lidová moudrost nebo jak se říká apod. Zkrátka mluvčí nebo pisatel tu dá nějak najevo, že si vědomě půjčuje vyjádření z jiných stylových rovin.

Někteří uživatelé češtiny váhají, jestli se vlastně dá užít po předložce příslovce, to znamená v našem případě variantu odložit na zítra, kde právě to zítra je příslovce. Spojení s podstatným jménem by znělo odložit na zítřek. Zítřek je podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňujeme ho podle vzoru „hrad“.

Co použít a čemu se vyhnout?

V každé gramatice se dočteme, že předložky se pojí s podstatnými jmény, což by jasně vylučovalo ze hry podobu neodkládej na zítra a jako jedinou možnou ospravedlnilo podobu neodkládej na zítřek, zachycenou ostatně i ve slovníku. Není ale bez zajímavosti, že spojení předložek s příslovci se zejména v běžné neformální mluvě objevují. Kromě našeho na zítra můžeme zmínit třeba ještě nechat si něco na potom, odložit něco až na někdy, začít s něčím od teď nebo dělat něco až do teď apod. Je ale zřejmé, že jejich protějšky s podstatnými jmény prostě znějí kultivovaněji: odložit něco na pozdější dobu, dělat něco od nynějška nebo do nynějška, popř. od/do této chvíle atd.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová