Dobrodružství na hraně zákona. To je urbex
Slovo urbex se do češtiny dostalo z angličtiny. Vzniklo univerbizací, tedy zkrácením dvou slov a jejich spojením do jednoho. Pochází ze slov „urban exploration“, což v překladu znamená něco jako městský průzkum, nebo volněji průzkum lidských sídlišť, a tak bývá také nejčastěji jeho význam prezentován.
K pochopení toho, o co se jedná, nám pomůže, když se podíváme na slovo „exploration“, ze kterého zbyla ve slově urbex ta část -ex. Ex- je původně předpona, která nese několik významů. Ve slově „exploration“ je to význam „ven“, něco jako české vy- ve slově „vyzkoumat“. Tahle předpona má však i jiné významy a jedním z nich je význam „bývalý“ nebo „minulý“. V tomto významu ji používáme v češtině např. ve slově exmanžel. A právě tento její význam se odráží i ve slově urbex. Není to jen průzkum jakýchkoli míst, ale průzkum bývalých, dnes už nepoužívaných, opuštěných staveb, areálů nebo třeba ruin. Právě tahle propojenost významů tak malé části slova, jako je předpona ex-, dělá ze slova urbex jazykově velmi zajímavé slovo.
Zakončení na X není pro češtinu typické
Ve skutečnosti se pojem urbex do češtiny začlenil velmi snadno, už je dokonce součástí Internetové jazykové příručky. Jako podstatné jméno se skloňuje podle vzoru hrad, tedy urbex bez urbexu, odvozují se od něj další slova jako urbexový, urbexář (tedy člověk věnující se této aktivitě), urbexovat a podobně. Postupně se slovo urbex začalo objevovat v diskuzích na sociálních sítích, a dokonce i v médiích, kde se popisují tajemná dobrodružství průzkumníků opuštěných míst. Je třeba říct, že návštěvy opuštěných míst, jejich dokumentace, fotografování a pořizování videí, jsou často na hraně zákona a někdy i za ní. Urbexáři vstupují do míst, která mívají svého majitele. Jejich aktivity se tak řídí dvěma základními pravidly. Nic neničit ani neodnášet a zároveň neprozrazovat přesné umístění objektů, aby nelákali vandaly. Proto se se slovem urbex často nesetkáváme v oficiálních médiích, jedná se stále o aktivitu obestřenou jistým tajemnem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.